Historie jičínské knihovny

Počátky veřejného knihovnictví v Jičíně nacházíme již koncem 19. století. Jak uvádí Jar. Mencl v Historické topografii města Jičína, vytvořil se již v roce 1847 volný časopisecký spolek, který spolu s nakladatelstvím Františka Kastránka kolportuje a půjčuje časopisy.

V polovině roku 1848 založilo několik uvědomělých občanů „Spolek čtenářský“, jehož účelem bylo založení společné čítárny. Najali místnost v domě č. 43 ve Fortní ulici, kde se scházeli, společně předčítali a jednali o založení jičínské odbočky spolku „Slovanská lípa“.

5. května 1861 byla otevřena „Městská knihovna pro průmyslníky jičínské“, umístěná v jičínské reálce. Knihovna byla přístupna každému jičínskému samostatnému průmyslníkovi, jeho tovaryšům a učňům. Půjčovalo se každou neděli od 13.00 do 14.30, od října 1861 ještě ve středu od 18.30 do 19.30. V roce 1863 vlastnila již tato knihovna 497 děl o 739 svazcích. Knihovníky byli Josef Pekárek a Josef Návesník. Činnost jmenované knihovny definitivně skončila v roce 1889.

Roku 1872 byla otevřena knihovna Občanské besedy, jejímž základem se staly časopisy odebírané spolkem. V roce 1891 vlastnila již tato knihovna 1203 knih, jejím knihovníkem byl zvolen P. Holman. Zrušením „Občanské besedy“ roku 1915 knihovna zaniká.

Veřejná lidová čítárna Jednoty sokolské byla založena v roce 1899. V době svého největšího rozkvětu předkládala čtenářům bezplatně 133 časopisů a roční návštěvnost dosáhla počtu 9000 lidí.

Počátky městské veřejné knihovny v Jičíně jsou úzce spjaty s činností Akademické čtenářské jednoty, jejíž ustavující valná hromada se konala 15. září 1870. Tento spolek, jehož členy byli především vysokoškolští a středoškolští studenti, se stal na dlouhá léta nadšeným organizátorem veškerého kulturního života v Jičíně. Myšlenku na zřízení spolkové knihovny vnukl členům spolku údajně Svatopluk Čech. Jisté je, že roku 1878 byla v Jičíně založena knihovna Akademické čtenářské jednoty – zpočátku jako knihovna spolková, přístupná pouze členům Jednoty. Základ knihovny tvořilo několik desítek knih, věnovaných jednotlivými členy Jednoty a časopisy, jejichž počet kolísal dle finanční situace spolku. Od roku 1882 rozesílala též AČJ menší soubory knih do českých obcí ohrožených poněmčením.

Po zániku Městské knihovny pro průmyslníky jičínské neexistovala v Jičíně veřejná knihovna. Proto knihovní odbor AČJ vyzval roku 1892 městskou obec jičínskou, aby zřídila v Jičíně všeobecně a bezplatně přístupnou knihovnu. Městské zastupitelstvo se koncem téhož roku usneslo, že nemůže nést náklady na zřízení knihovny, avšak spolku, „který by se o knihovníka postaral a knihovnu zřídil“, je ochotno přispívat částkou 100 zlatých ročně.

S podporou města a jičínských finančních ústavů byla 28. září 1895 otevřena Veřejná lidová knihovna Akademické čtenářské jednoty, která při otevření čítala 1598 svazků. Byla umístěna v sokolovně a později ve Fortní ulici, prvním knihovníkem byl Josef Fišera. Po úplném převzetí obcí v roce 1908 se fondy této knihovny stávají základem Městské veřejné knihovny města Jičína.

Prvním placeným knihovníkem Městské veřejné knihovny v Jičíně byl jmenován Augustin Rachota (do r. 1916), jeho nástupcem se stává Vít Vágner.

Činnost Městské knihovny byla nakrátko přerušena roku 1915 zabráním místnosti k vojenským účelům, pak vlivem nového knihovnického zákona nastává její značný rozvoj. Do roku 1920 byla půjčovní doba 2x týdně, od 1. 3. 1921 denně.

Městská veřejná knihovna sídlila střídavě v sokolovně, obecní spořitelně, zasedacím sále radnice. Roku 1924 získává knihovna přízemní křídlo nově vystaveného Studentského domu, které bylo navrženo přímo pro potřeby knihovny. Tři samostatné místnosti byly věnovány čítárně a čtyři (kancelář, čekárna a dvě knihovny) půjčovnímu procesu. Studentský dům, projektovaný architektem Musilem, je sídlem městské knihovny i v současné době.

Nyní knihovna využívá celé prostory budovy. V roce 2006 byla slavnostně přejmenována na Knihovnu Václava Čtvrtka v Jičíně.

Přehled fondu, čtenářů a výpůjček knihovny v Jičíně