Václav Čtvrtek

| mapa stránek | hlavní strana |

Výběrový bibliografický soupis děl z fondu Knihovny V. Čtvrtka v Jičíně
Weby, obsahující odkazy na životní data Václava Čtvrtka
20. - 22. října 2011: Konference věnovaná Václavu Čtvrtkovi a pohádce


Václav Čtvrtek (4. 4. 1911 - 6. 11. 1976)
PhDr. Eva Bílková

Václav Čtvrtek se narodil v Praze Johanně a Janu Cafourkovým. Když byl za první světové války otec povolán na frontu, přestěhovala se matka se dvěma syny k rodičům do Jičína. A právě tento pobyt měl na budoucího spisovatele velký vliv.

Jeho dědeček Václav Fejfar byl významnou jičínskou osobností - jako tesař se podílel na stavbě řady domů, po léta stál v čele spolku zdejších řemeslníků, zasedal v městské radě, v letech 1878-1883 zastával funkci starosty. Byl také výborným vypravěčem dobrodružných příběhů a sám působil poněkud tajemně (měl prý ametyst přímo od Babinského a v holi schovaný nůž). V Jičíně dobře znali i jeho zálibu ve zpěvu. Také maminka ráda zpívala. V oblibě měla i procházky a Václav Čtvrtek po letech tvrdil, že s ní prochodil všechny okolní vesničky a krajinu si zamiloval. V Jičíně začal chodit do školy (do cvičné při učitelském ústavu) a naučil se číst. Chvíle věnované četbě probouzely jeho fantazii i po návratu do Prahy, kde přibylo ještě tatínkovo vyprávění pohádek na pokračování (ta o ševci Kramflekovi trvala přes půl roku).

Vystudoval reálné gymnázium a stal se úředníkem. Nejprve působil v Chebu, potom v letech 1938-1949 v Praze. Toto povolání ho však příliš netěšilo. V době, kdy "se strašlivě nudil v Chebu", napsal humoristický román pro dospělé Whitehors a dítě s pihou, vydaný v roce 1940. Napsal ještě další, ale tato tvorba mu nebyla vlastní.

Nový popud přišel v roce 1945 od syna Petra, který si přál "něco o lefovi". A tak vznil příběh Lev utekl a po něm následovaly další.

Pak následovala další díla, vydávaná knižně i v sešitech a otiskovaná v časopisech. Jako autor se podepisoval různě, pseudonym Čtvrtek začal užívat od roku 1946.

Od téhož roku se datuje jeho spolupráce s rozhlasem, kde byl v letech 1949-1959, než se začal věnovat pouze spisovatelské činnosti, zaměstnán jako redaktor. Naučil se tu mistrně ovládat češtinu. Svou pohádkovou tvorbou se výrazně podílel na skladbě pravidelných pořadů Nedělní pohádka a Hajaja.

S rozhlasem souvisí též Čtvrtkovy texty k písním i populárně naučná literatura ( Není klíč jako klíč; Pohádková muzika; Směr vesmír - start!; Lidé, věci dobrodružství). Vznikaly také prózy ze života tehdejších dětí i dospívajících chlapců a děvčat (Chlapec s prakem, Zlaté pero, Kosí strom, Zlatá lilie, Malá letní romance, My tři a pes z Pětipes, Neuvěřitelná příhoda práčete Leška, Čtyři Breberkos, Lenka a dva kluci, Franta a já) i prózy s výraznými pohádkovými motivy (Čárymáry na zdi, Duha a jelen stovka, Jak si Slávek načaroval dubového mužíčka). Psal také historicky zaměřené scénky a loutkové hry.

První pohádková kniha Václava Čtvrtka vyšla v roce 1947. Byly to Veselé pohádky o pejskovi a kočičce, o bílé husičce, o loupežnících a jiných lidech a zvířátkách. Jsou v ní patrné vzory provázející počáteční tvorbu, je tu zřejmý ohlas pobytu v Jičíně a zároveň se zde poprvé objevují motivy a prvky charakteristické pro rukopis spisovatele, který navázal na lidové tradice i na K. J. Erbena, bratry Čapky, J. Š. Kubína, J. Ladu, O. Sekoru, J. Drdu a další autory a který výrazně ovlivnil vývoj moderní české pohádky.

Důležitým předělem v jeho tvorbě byl pobyt na Dobříši, kde v roce 1964 při svých oblíbených procházkách a rybaření objevil námět k příběhům o vodníku Česílkovi, kterého brzy přestěhoval do jičínského rybníka Kníže.

Tehdy začalo nové pohádkové období Václava Čtvrtka, ve velké míře ovlivněné televizí. Seriály pro Večerníček mu zajistily popularitu doma i v cizině a měly velký význam pro rozvoj českého animovaného filmu.

Prvním byl v r. 1967 cyklus o loupežníku Rumcajsovi. Spolu s příběhy o formanu Šejtročkovi a o Kubovi a Stázině se řadí k tzv. jičínským pohádkám. Děj se odehrává na místech, která lze v Jičíně a okolí opravdu najít, svůj původ tu mají i příjmení některých postav. Jen Řáholec nenajdeme přímo, i když název z Jičínska pochází - jde o nářeční podobu slovesa řeholit se (tj. řehtat se, bavit se, hlučně se smát).

Jičín ale hraje významnou roli i v dalších pohádkách - v něm totiž Václav Čtvrtek spatřoval "grunt své tvorby". Tvrdil, že když vymýšlí pohádku, přichází mu na pomoc atmosféra kolem dědečkova domu, který stojí na počátku Lipové aleje (čp. 139 v dnešní Revoluční ulici). A není ani náhoda, že první příběhy o Rumcajsovi vznikaly v době, kdy psal knihu vzpomínek na své zemřelé příbuzné (Veselí mrtví).

Ve Čtvrkových pohádkách nemá místo krutost a násilí, vládne v nich laskavost a humor, vítězí dobro a spravedlnost. Postavy jsou pohádkově jednající lidé, kromě vystupování je charakterizuje i jméno a mluva.

Řada pohádek byla psána přímo pro televizi a teprve pak se objevily na stránkách časopisů nebo byly vydány knižně, u dalších tomu bylo obráceně. Podobně jako u rozhlasového Hajaji i u televizního Večerníčku byla důležitá osobnost vypravěče - mezi nejznámější patří Karel Höger, Jiřina Bohdalová, Josef Somr, Vlastimil Brodský, Luděk Munzar, Václav Voska, Jiří Hrzán, Václav Postránecký aj. Důležitou roli hrála hudba, kterou skládali Václav Lídl, Jiří Kolafa, Jaroslav Celba, Jaroslav Krček, Milan Baginský aj. Nelze zapomenout také na scénáristy a režiséry (Irena Povejšilová, Marie Kšajtová, Anna Jurásková, Milan Nápravník, Václav Bedřich aj.)

A nemenší význam měl výtvarník. O něm rozhodovaly redakce nebo nakladatelství, a tak Čtvrtkovy texty doprovázejí obrázky celé řady umělců - Radka Pilaře (Rumcajs, Manka, Cipísek), Zdeňka Smetany (Pohádky z mechu a kapradí), Gabriely Dubské (O makové panence a motýlu Emanuelovi), Zdeňka Milera (Cesty formana Šejtročka), Olgy Čechové (Říkání o víle Amálce), Miloslava Jágra (Jak ševci zvedli vojnu pro červenou sukni) a dalších. Obměny často nastávaly u knižního vydání a televizního zpracování (Miloslav Jágr a Jiří Kalousek v případě "Ševců"), odlišné ilustrace lze nalézt dokonce v různých vydáních jednoho díla, několik podob mají postavy, které vystupují v několika příbězích (vodník Česílko aj.)

Mnohá díla Václava Čtvrtka se dočkala řady domácích i zahraničních ocenění. Např. za knihu Rumcajs byl zapsán na čestnou listinu IBBY, spolu s Radkem Pilařem obdržel mezinárodní cenu Řád dětského úsměvu.

V roce 1975 byl jmenován čestným občanem města Jičína, kde je připomínán na řadě míst. Na sídlišti Pod Lipami má "své" náměstí. U Rumcajse se jmenuje hospoda ve Kbelnici a kemp u Holína, loupežníkově rodině byla věnována expozice na Valdické bráně, v r. 1973 byl název turistického Pochodu Českým rájem rozšířen o Putování za Rumcajsem. Na Husově ulici je restaurace Řáholec. Les u Vokšic s tímto pojmenováním byl na mapách v letech 1969-1996 a v letech 1975-1992 neslo název Řáholec celé jičínské polesí. V zámku byla v r. 2000 otevřena galerie Radka Pilaře a Václava Čtvrtka (o deset let později přeměněná na interaktivní Rumcajsův svět), u Šibeňáku byl v r. 2001 vysázen les Řáholeček, kolem Jičína od té doby vede Rumcajsova stezka, v r. 2003 vstoupili první návštěvníci do Rumcajsovy ševcovny v ulici Pod Koštofrankem. Dílo Václava Čtvrtka je pravidelně připomínáno v programu festivalu Jičín - město pohádky, který je pořádán od roku 1991.

Od roku 2006 má jméno slavného spisovatele ve svém názvu jičínská městská knihovna.

-----------------

"To bylo v čase první světové vojny, když mě maminka odvezla s mladším bratrem k dědovi do Jičína. Návštěva trvala celé čtyři roky. Já tenkrát byl právě ve věku, kdy se člověku otvírají oči pro svět. Pokládám za své velké osobní štěstí, že jako kmotřička přitom stálo krásné město Jičín. Už nikdy a nikde jsem pak neviděl věž vyšší, než je Valdická brána, zahradu zelenější, než byla ta dědečkova, a koutek tajemnější, než je poustka v Libosadu. Byla to proto snadná volba, když jsem po letech uvažoval o tom, kde mají bydlet mé pohádky. Psal jsem je a píšu z dětských vzpomínek na Jičín..."
(Václav Čtvrtek v úvodu k seriálu 36 Pohádek z Rumcajsova klobouku, který vycházel od června 1971 do ledna 1972 v týdeníku Předvoj.)

-----------------

V edici Jičínsko, kterou vydává Knihovna Václava Čtvrtka v Jičíně, vyšlo:

Bílková, Eva: Okolo Řáholce. Povídání o Jičíně, Václavu Čtvrtkovi a jeho díle. (Druhé, rozšířené vydání, 2006)
Úlehla, Vladimír: Václav Fejfar. Mistr tesařský, starosta města, protektor Řemeslnické besedy, dědeček Václav Čtvrtka. (2008)



Validní XHTML    Validní CSS