Městská knihovna - historie knihovnických týdnů

 

Střípky z historie knihovnických týdnů v Sobotce

Materiály, z kterých jsem čerpala, jsou hlavně z kroniky místní knihovny. První tři ročníky knihovnických týdnů mají své písemnosti srovnány v jednotlivých deskách, při zpracování dalších ročníků jsem byla odkázána pouze na kroniku a svou paměť. Z toho lze vidět, jakou transformací v 90. letech naše knihovna procházela a kolik času a elánu místní knihovnice měly.

 

2003: Hledání ztraceného času aneb Proměny české literární teorie 20. století – téma letošního festivalu 47. Šrámkovy Sobotky. Vedle festivalu současně probíhá knihovnický týden.

            Program rozčleněný na část věnovanou odborným přednáškám, besedám s osobnostmi a prezentaci nakladatelství a večerním kulturním pořadům byl vskutku jako obvykle velmi bohatý. Z odborných přednášek byla nejvděčněji přijata přednáška dr. Heleny Kupcové o prof. Václavu Černém, předním představiteli české literární vědy, osobnosti evropského jména. Přednáška dr. Libuše Heczkové: Žena v množném čísle byla též přitažlivá. Na vysoké úrovni byla přednáška dr. Josefa Vojvodíka o hermeneutice jako metodě literární interpretace. Přednáška Petra Šrámka o českém poststrukturalismu sklouzla k Janu Grossmanovi a Hynek Zykmund nás seznámil se soudobými americkými teoriemi reflexe literárního díla. Z večerních pořadů připomenu Něco z Voicebandu – těleso USTAF z Brna, večer poezie věnovaný Francoisovi Villonovi, Román o holkách – literární dílo Vladimíra Vozněsenského ad. Na Šrámkově Sobotce se prezentovaly nakladatelství Albatros, Amulet, H & H, besedy se uskutečnili s autory: Jiří Žáček, Jiří Fixl, Ivona Březinová, Radovan Lipus.

            Deník korejské cestovatelky aneb Život knihovnice na druhé straně polokoule – to byl náš knihovnický pořad. Beseda s Veronikou Vildmanovou byla živá, doplněná ukázkou předmětů, korejskými kroji a fotografiemi. Veronika nás seznámila s reáliemi Korejské republiky, získané při jejím několikaletým pobytu, zazněly tu i odkazy na korejské knihovny a formy vzdělání.

            Jedno volné odpoledne jsme využili k návštěvě uměleckého drvoštěpa, pana Ivana „Dědka“ Šmída v Nepřívěci. Procházka po nové cestě spojující Sobotku a Nepřívěc byla příjemná, zpáteční přes kopřivy, přeskakování potoku, po poli a lukách i s kravami byla dramatická.

            Celodenní literárně vlastivědný výlet byl směrován na Mladoboleslavsko. V Bakově nad Jizerou jsme navštívili místní knihovnu a muzeum. V Mladé Boleslavi městskou knihovnu. Návštěvy obou knihoven byly přínosné pro porovnání činnosti knihoven a vlastní knihovnické práci. Pobyt v Mladé Boleslavi doplnilo i poznání jeho historie, stavebních památek a návštěva muzea s odborným výkladem. Muzeum v Bakově zaměřené na historii a život města se též líbilo.

            Do Sobotky přijelo 17 knihovnic, 1 knihovník a 5 dětí. Hodnocení letošní Sobotky po stránce obsahu, vlastní průběh a organizace bylo příznivé, vesměs kladné.

2002: Letošní téma Šrámkovy Sobotky - Žena dělá slovo, slovo dělá ženu - bylo velmi nosné. Celý program byl opět vskutku nabitý, vesměs kvalitní, času na procházky či koupání nezbývalo. Dopolední přednášky vesměs zaujaly. Dr. Milena Lenderová hovořila o dívčích denících 19. století. Pavel Janáček o Večerech pod lampou i Rodokapsech. Jiří Brabec o milostné poezii Jaroslava Seiferta. Korespondenci Boženy Němcové se věnovala Lucie Římalová. Osobnosti B. Němcové byl věnován celý den, další pořad z jejích dopisů sestavila Hana Kofránková a spolu s Alfrédem Strejčkem jej přednesla. Pořadem Divá Bára nás potěšili studenti ZUŠ Uherské Hradiště. V letošním roce nemohla být pominuta osobnost Fráni Šrámka, jehož 50. výročí úmrtí a 125. výročí narození jsme oslavili a hostům Šr. Sobotky připomněli. Nakonec jeho dílo též opěvuje ženu. I jemu byl věnován jeden celý den. Z večerních programů bych ráda připomněla vynikající výkon Tatjany MedveckéNiliově Poprvé vdané.

Do programu Šr. Sobotky jsme přispěli vlastním programem, připadnuvší na středeční odpoledne, s tématem Žena - osobnost - knihovnice. Pozvavší přednášející a besedující - Jelena Čapková, dětská psycholožka - se tématu zhostila velmi originálním přístupem. Původní téma bylo vymyšlené již na podzim loňského roku, rychlá telefonní pozvánka v dubnu a skutečná domluva v červnu vlastnímu tématu nezabránily. Na zahradě Šrámkova domu jsme si poposedali jako v letní kavárně, při kávě a něčím malým sladkým za doprovodu reprodukovaných šansonů zpěvačky Hany Hegerové s paní Jelenou Čapkovou pobesedovali. Paní Čapková zdůraznila význam knihovnic v naší společnosti nejen pro pomoc při získávání informací pro další vzdělávání, zábavu, ale i pro sociální výpomoc "v podobě popovídání" nejen se staršími obyvateli, ale i dětmi. Vyprávěla nám, které literární osobnosti ji v jejím životě ovlivnili, a na závěr s trochou odborného slova z psychologie znovu připomněla, jaký je rozdíl mezi ženou a mužem.

Využivší jednoho volného odpoledne jsme se, odhodláni nedbat deště, vypravili procházkou přes Vesec do Plakánku a na pověstný hrad Kost. Ve Vesci jsme si připomněli seriál Evy Hudečkové O ztracené lásce, zastavili jsme se u Pilského rybníku u chalupy Josefa Dvořáka. Na Kosti už nás očekával správce hradu pan Jiří Brandýský, který s velkým zaujetím nás po hradu provázel. Vlastní prohlídka byla mimořádná, netypická, vůbec se běžným prohlídkám nepodobala. Všichni jsme byli překvapeni a velmi spokojeni.

Celodenním literárně vlastivědným výletem knihovnický týden vrcholí. Obsahové roviny Valdštejnovy komponované krajiny - výlet na Jičínsku s odborným výkladem pana Petra Uličného. Započali jsme, opět za deště, na Humprechtě. Bohužel měli jsme smůlu, do krajiny jsme se daleko nepodívali. Po příjezdu do Jičína se naštěstí vyjasnilo. V lodžii na konci lipové aleji jsme se dozvěděli o Valdštejnově záměru vytvořit z Jičína sídelní město. Zde za pomocí italských architektů inicioval řadu staveb i děl krajinné architektury tak, aby prostor širokého okolí byl provázán. Do mapy krajiny je vetknuta osa Veliš - biskupská katedrála - kartuziánský klášter ve Valdicích. A my tuto osu si prohlédly z několika míst: v lipové aleji a lodžii, u kartuziánského kláštera ve Valdicích, z Valdické brány a Veliše. Dopoledním programem jsme uzavřeli loňskou Šrámkovu Sobotku - text v krajině, krajina v textu. Odpoledním programem jsme se vrátili k letošním tématu - Žena. V jičínské knihovně, po jejím vlastním představení paní Alenou Pospíšilovou, jsme pobesedovali s paní Marií L. Neudorflovou, autorkou knihy České ženy v 19. století. A v podvečer navštívili zámek Staré Hrady, kde sídlí depozitář literárního archivu Památníku národního písemnictví s výborným průvodcem Karolem Bílkem.

Do Sobotky přijelo celkem 22 knihovnic, 1 knihovník, z nichž 6 poprvé, 4 studenti a 8 dětí. Hodnocení knihovnického týdne bylo jenom kladné, celková atmosféra celého festivalu byla po mnoha letech úžasná. Prosím, prosím, příští rok znovu.

2001: Na počátku prázdnin vedle festivalu Šrámkova Sobotka probíhal i již IX. knihovnický týden. Do Sobotky se knihovnice sjely z různých koutů naší republiky, od Chebu až po Uherské Hradiště, od Liberce a Ostravy až po Jindřichův Hradec a Hodonín. Knihovnický týden je veden v duchu aktivního odpočinku od pracovních problémů současně se sebevzděláváním, které v pracovním životě uplatní.

Např. se na festivalu představilo nakladatelství Albatros, jejímiž hosty byli Galina Miklínová, grafička známého fenoména Harryho Pottera, a spisovatel Pavel Šrut se svou knihou Pavouček Kája, kterou pí Míklínová též ilustrovala. Delegaci Albatrosu vedl provozní ředitel Ondřej Müller. Odpoledne se sešli v dětském oddělení knihovny, kde při kávě s buchtou probíhalo kolečko a burza nápadů jednotlivých knihovnic.

Využivší jednoho volného odpoledne vydaly jsme se procházkou přes Babylón, Nepřívěc a Libošovice a na Malé Lhotě navštívily ateliér sochaře Petra Kavana. Přivítány jsme byly pramenitou vodou, vínem a menším k zakousnutím. Umělec tráví část roku v Indii, kde má kamenosochařskou dílnu. V příjemné atmosféře při prohlídce dřevěných loutek, kamenných soch a dalších kombinací mědi a žuly jsme poslouchaly o životě v Indii. Tak už víme nejen, jak se v Indii pohřbívá, ale také, jak se dá sjednat sňatek. Vězte, že to není laciná záležitost. Jeden Francouz zaplatil za vyhlášení sňatku v kostele 50 000 rupií a dalších 100 000 inkasovala za nevěstu rodina.

Celodenním pěším výletem po Českém ráji knihovnický týden vrcholil. Ráno v Kněžmostě na nás čekala kolegyně místní knihovny Kája Mikešová s kávou a vanilkovými rohlíčky, prohlédly jsme si knihovnické prostory, pobesedovaly o běžných knihovnických starostech a vypravily se asi na šestnáctikilometrovou túru směrem na Valečov, kde jsme prohlédly zříceninu. Procházely jsme souvislým pásmem pískovců Mužský. Vznikla zde skalní města, my navštívily Klamornu, známé Drábské světničky, Staré Hrady a Hynštu. Pokračovaly jsme směrem k Příhrazským skalám, jedinečným pro horolezecké výstupy. Počasí přálo k dalekým výhledům do Českého středohoří a Lužických hor. Závěr byl dramatický tím, že na sobotecké náměstí přijelo v minibusu určeném pro 20 osob 45 cestujících. Ani řidič neví, jak jsme se tam vešli.

Výhodou celého festivalu je i to, že účastníci, učitelé a knihovnice, si mohou s sebou vzít děti, o které je po celý týden náležitě postaráno. V dramatické dílně, o kterou se postaraly absolventky DAMU Lada Bechyňová a Milena Matějíčková, čas trávily hrami a ještě stihly nastudovat pohádku, kterou nás ve svém sobotním pořadu překvapily. Jejich rozzářené obličeje prozradily spokojenost se smysluplném celotýdenním programem v dramatické dílně.

Do Sobotky přijelo celkem 21 knihovnic, z nichž 4 poprvé, a 8 dětí.

Fotografie z knihovnického týdne

Fotografie z knihovnického týdne

Výhled z Babylónu na Trosky

V ateliéru sochaře Petra Kavana

2000: Dospělé oddělení knihovny se podařilo plně zautomatizovat. Připravuje se zautomatizování i dětského oddělení. Tématem tohoto KT bylo Po stopách Fráni Šrámka. Za celou dobu trvání knihovnických týdnů jsme neuskutečnily nebo jen částečně výlet po krásách našeho kraje, místa, které Fráňa Šrámek miloval, která při svých toulkách navštěvoval a o kterých ve svých básních píše. Literárně vlastivědný výlet byl pěší: na Trosky s novou vyhlídkou a do Podtroseckého údolí, které spolu s údolím Plakánek patří k nejhezčím místům našeho kraje. Díky krokoměru, který jedna knihovnice měla, jsme zjistily, že jsme ušly 25 488 kroků - 16,8 km - 1 185 cal. Druhý, odpolední výlet patřil k zlatému hřebu tohoto knihovnického týdne. Setkání s manžely Špačkovými (Ladislav Špaček - mluvčí prezidenta republiky, paní - učitelka) na jejich chalupě, Vladimírem Komárkem a Josefem Vinklářem patří k nezapomenutelným zážitkům. Knihovnice projevily zájem o samotnou besedu s panem Vinklářem. Tak snad příští rok. Nejprofesionálnější odbornou přednáškou samotného festivalu byla přednáška Rudolfa Kvačka: Memoáry a politika - trojí paměti E. Beneše, v níž vysvětlil rozporuplnou Benešovu osobnost. Celý program Šrámkovy Sobotky byl nám knihovnicím blízký: deníková literatura, memoáry, vzpomínky ad. Knihovnického týdne se účastnilo 21 knihovnic, z nichž 6 poprvé, a 7 dětí.

Fotografie z knihovnického týdne

Fotografie z knihovnického týdne

Na výletě na Troskách

U Špačků na chalupě v Rytířově Lhotě

 

Fotografie z knihovnického týdne

Jiří Diensbier na besedě v Sobotce

1999: Na úseku knihovny zůstává jedna pracovnice a pro ni byl opět rok rokem zkušebním, kdy hledala a hledá využití svých možností ve své práci. Literární výlet knihovnického týdne za pomocí kolegyně z turnovské knihovny Evy Kordové se ubíral do hor - Krkonoš, do Vrchlabí a zanechal plno nezapomenutelných dojmů. V místní knihovně, kterou jsme navštívily, proběhla beseda s paní spisovatelkou Kubátovou. Poté proběhla prohlídka města a muzea Krkonošského národního parku. Téma KT: Tvůrčí čtení a psaní - využily jsme vědomostí paní Stanislavy Emmerlingové, která se se svými zkušenostmi s námi podělila ve své přednášce. V druhém pololetí se v knihovně podařilo rozšířit služby o zpřístupnění informací pomoci Internetu a o donáškovou službu imobilním občanům. Díky e-mailům se urychlí komunikace mezi jednotlivými knihovnami, knihovny se stávají více a více otevřené světu, což slouží ku prospěchu samotným uživatelům knihoven.

Fotografie z knihovnického týdne

Literárně vlastivědný výlet
do Vrchlabí (u paní Kubátové)

1998: Středisko městské kultury Sobotka zastřešuje dvě kulturní zařízení: knihovnu a kulturní středisko. Obě pracovnice opět začínají, učí se novým věcem. Vyvrcholením byla organizace festivalu Šrámkova Sobotka. Knihovnice - účastnice knihovnického týdne - byly ochuzené o přítomnost místních kolegyň. Týden byl přesto hektický a úspěšný. Literárně vlastivědný výlet směřoval do Hořic v Podkrkonoší, kde jsme navštívily místní knihovnu, prohlédly město a její významná místa. Knihovnu po 20 letech působení opouští její vedoucí Alena Pospíšilová.

1997: Tento rok byl pro knihovnu velmi náročný. Knihovna důstojně oslavila 100 let nepřetržitého provozu. Na druhou stranu se připravovala transformace knihoven jičínského okresu. Všechny knihovny se svými zaměstnanci od roku 1998 přecházejí pod své obce. Téma KT: Nechraň se vlastním plotem, ale přáteli... Program celého týdne byl volnější, odpoledna jsme mohli využít na procházky do okolí a poznat významné sobotecké osobnosti jako Oldřicha Daňka, dramatika, a Zdeňka Kerdu, akademického malíře. Zaštitovaly jsme jednu odpolední debatní ligu, kdy se v Sobotce představila zástupkyně Open Society Fund Alena Frydrychová. O Fráňu Šrámkovi si s námi povídal Aleš Fetters, náchodský bývalý středoškolský profesor českého jazyka a literatury. Opět byl úspěšný literárně vlastivědný výlet, vrátili jsme se do Pojizeří. Navštívily jsme místní muzeum a kapli a hrob Jarmily Glazarové na Malé Skále, knihovnu v Železném Brodě, kde jsme se setkali se spisovatelem Vladimírem Mikoláškem. Výlet byl završen táborákem, buřty a zpěvem v Chuchelně na koupališti při besedě s režisérkou dětských filmů Věrou Šimkovou - Plívovou. Knihovnu opouští Věroslava Jirásková, stěhuje se do Českého Meziříčí. O sobotecké kultuře došlo k definitivnímu rozhodnutí 2. října. Dvě stávající knihovnice ke své práci knihovny přiberou práci kulturního střediska.

Fotografie z knihovnického týdne

Fotografie z knihovnického týdne

Oldřich Daněk s chotí v knihovně

Knihovnické děti odpočívají

 

Fotografie z knihovnického týdne

Fotografie z knihovnického týdne

Procházka do údolí Plakánek

U Věry Šimkové-Plívové v Chuchelně

1996: Knihovnické týdny se stávají tradicí, letos přišel s novinkou, festivalu a knihovnického týdne se účastnily i studentky knihovnictví filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Téma KT: Tvořivost v nás a kolem nás. Byl opět úspěšný v počtu knihovnic a dětí: 13 dětí a 37 dospělých. Festival navštívila a zaštítila členka české komise pro UNESCO, paní Jaroslava Moserová, budoucí senátorka. Velmi úspěšný byl literární výlet do Dvora Králové a setkání s panem Josefem Vágnerem, bývalým ředitelem ZOO. Navštívily jsme školní knihovnu místního gymnázia, pobesedovaly s malířem Milošem Peterou. Předcházející den jsme výletovaly v Jilemnici, kde jsme prohlédly místní knihovnu a muzeum. V Jilemnici nás přivítala i místní starostka. O děti se postaraly studentky katedry výchovné dramatiky DAMU. Tradiční program byl na vysoké úrovni. Bývalá kolegyně Věrka Jirásková reprezentovala naši republiku na paralympiádě v Atlantě v USA. Místní knihovna byla vylepšena o bezbariérový přístup do přízemí budovy. Nadace RDFŠ obdržela finanční příspěvek z konta Bariéry, díky kterému byly provedeny stavební práce u vchodu do knihovny, sociální bezbariérové zařízení a kuchyňka.

Fotografie z knihovnického týdne

Zážitek z besedy
s Josefem Vágnerem

1995: Tento knihovnický týden byl úspěšný co do výše jeho návštěvnosti, zúčastnilo se ho 47 knihovnic a dětí. Téma knihovnického týdne: Komunikace s veřejností a mezi sebou. S burzou nápadů přijely kolegyně knihovnice. Literárně vlastivědné výlety byly opět dva: V prvním celodenním výletu jsme se vrátily vlakem do Turnova na návštěvu místní knihovny a muzea, zařazena byla i prohlídka města. Druhý den jsme se vypravily do Lázní Bělohradu, kde na nás čekal spisovatel Svatopluk Hrnčíř, v místní knihovně s ním byla beseda, navštívili jsme hrob a dům paní spisovatelky Leontiny Mašínové. Ostatní program byl opět tradiční: odborné přednášky teorie českého jazyka a literatury, besedy, výstavy, procházky, večerní divadelní či recitační pořady apod.

Fotografie z knihovnického týdne

Knihovnické děti také pracují

1994: Místní knihovna se rozšířila o dětské oddělení. Od ledna jsme v knihovně otevřely cyklus pořadů se zajímavými lidmi - Klub maminek, později přejmenován na Rodinný klub. Mottem těchto setkání bylo: Nejlepším dárkem dítěti je čas, který mu věnujete... S vlastními zkušenostmi při pořádání těchto klubů jsme se podělily na druhém knihovnickém týdnu, který probíhal při tradičním festivalu Šrámkova Sobotka tradičně první červencový týden. Letos mohly knihovnice - maminky vzít s sebou i děti, pro které byl také připraven program. Téma druhého knihovnického týdne: Knihovník - učitel - čtenář: součinnost výchovných cílů knihovny a školy. Tento ročník s časovým odstupem považuji za nejúspěšnější. Program byl velmi nabitý. Vedle odborných přednášek z českého jazyka a literatury, které patří k hlavní náplni programu, a besed, vernisáží, výstav, setkávání se s kulturními osobnostmi, večerními pořady apod., jsme představily SKIP (odborová organizace knihovníků a informačních pracovníků), českou sekci IBBY, která zastupuje naši dětskou literaturu, časopis Rodina a škola. Úspěšné byly i literární výlety. Na první jsme putovaly Českým rájem vlakem na Turnovsko, poté pěšky na hrad Valdštejn, kde jsme měly velmi kvalitní odborný historický výklad, zlatou stezkou s četnými vyhlídkami na zámek Hrubá Skála a myší dírou přes Sedmihorky zpět vlakem do Sobotky. Největší vzpomínkou na druhý výlet na Semilsko je posezení u kysela a buchet na chalupě v Pasekách nad Jizerou. V Semilech jsme navštívily knihovnu a muzeum. Závěr výletu byl obzvlášť kouzelný: návštěva ateliéru akademického malíře Vladimíra Komárka. Knihovnického týdne se zúčastnilo 25 knihovnic, 1 knihovník a 5 dětí.

Fotografie z knihovnického týdne

Fotografie z knihovnického týdne

Stojíme před místní knihovnou -
rodným domem F. Šrámka

Z literárního výletu na Semilsko -
oběd v horské chalupě
(kyselo, buchty a kafe - mňam mňam)

 

Fotografie z knihovnického týdne

Setkání s mistrem
Vladimírem Komárkem

1993: Místním knihovnicím (Aleně Pospíšilové a Lence Dědečkové) odpadla velká starost. V tomto roce byl rodný dům Fráni Šrámka, kde knihovna sídlí, odkoupen od restituentů do majetku města. O to radostněji připravovaly první knihovnický týden. Celý první červencový týden probíhal zároveň jako nultý zkušební a pln nadšení se vydařil. Sudičkou festivalu se stala spisovatelka Jindřiška Smetanová, která festival s jeho názvem Chrám a tvrz zahájila. Odborné přednášky přispívají k rozšíření znalostí českého jazyka a literatury. Ty probíhají dopoledne a odpoledne jsme trávily besedami s nakladateli, spisovateli, prohlídkami výstav renomovaných malířů, vycházkou po soboteckých prostranstvích s návštěvou muzea Fráni Šrámka. Uskutečnily se i dva výlety. První, celodenní, s prohlídkou Jičína a její knihovny, Libuně a modrého pokoje malíře F. Kavána a buditele a jemnostpána Antonína Marka. Závěrem byla osvěžující procházka po Prachovských skalách. Druhý výlet patřil návštěvě Literárního archivu PNP ve Starých Hradech. Setkání s manželi Bílkovými, kteří nás provedli všemi prostory zámku, kde jsou uchovány mimo jiné i krabice s archiváliemi, patří k nezapomenutelným. Večery festivalu jsou obohaceny kvalitními kulturními pořady: literární večery, divadelní představení, nočními nokturny apod. Prvního knihovnického týdne se zúčastnilo 12 knihovnic.

Fotografie z knihovnického týdne

Fotografie z knihovnického týdne

Návštěva ve Starých Hradech
(pobočka LAPNP)

Setkání s paní Jindřiškou Smetanovou
v knihovně


Připravila Lenka Dědečková