Archiv regionálních osobností
tento archiv vzniká postupně, tak jak uveřejňujeme výročí osobností v jednotlivých měsících
nar. 1. 1. 1869 v Jičíně – zemřela 2. 12. 1965 v Brně
Matka herce Ladislava Peška. Působila u společnosti Vendelína Budila a poté v Národním divadle Brno, kde vytvořila mnoho nezapomenutelných rolí. V Brně působila i jako pedagožka na dramatické konzervatoři.
Karel Václav Rais – spisovatel
nar. 4. 1. 1859 v Lázních Bělohradě – zemřel 8. 7. 1926 v Praze
Autor mnoha povídek, románů a básní, např. Kalibův zločin, Pantáta Bezoušek, Výminkáři, Zapadlí vlastenci, Západ, Paničkou, O ztraceném ševci atd.
František Faustin Procházka – literární historik
nar. 13. 1. 1749 v Nové Pace – zemřel 2. 12. 1809 v Praze
Katolický kněz – pavlán, editor, překladatel, pedagog, knihovník, literární historik, vydavatel stročeských spisů. Profesor klasických a orientálních jazyků. V roce 1807 byl jmenován direktorem všech gymnázií v Čechách a správcem univerzitní knihovny. Ve spolupráci s F. Durychem vydal nový překlad celé Bible.
Josef Kocourek - spisovatel, učitel
nar. 22. 1. 1909 v Brdu u Nové Paky – zemřel 30. 3. 1933 tamtéž
Od mládí si vedl deník, psal verše, milostné povídky a dramata, např. hra Roháč z Brda, romány Srdce, Kalendář a rozsáhlý deník Extáze.
nar. 12. 12. 1904 v Pelhřimově – zemřel 9. 2. 1969 v Jičíně
Pedagog, sbormistr, dirigent. Hudbu studoval v letech 1915-1922 u J. Paťhy. Jako učitel v Sobotce byl v letech 1923-1924 sobormistrem tamějšího pěveckého spolku Bendl. Od r. 1927 učil v Jičíně zpěv na gymnáziu a reálce. V Jičíně byl sbormistrem pěveckého sboru Smetana (1927-1933) a řídil (dirigent) Pěvecké sdružení učitelů Českého ráje (1932-1945) a dětského pěveckého sobru dívčí střední školy (1945-1952).
nar. 14. 2. 1929 v Jičíně
Jako sólista postupně působil v Ústí nad Labem, Liberci, Olomouci, Ostravě a od roku 1970 je sólistou opery Národního divadla v Praze.
nar. 18. 3. 1908 v Železném Brodě – zemřel 13. 2. 1964 v Hořicích
Učil v Kamenické škole v Hořicích. Pro vinohradský kostel na nám. krále Jiřího provedl kamenné sousoší dvou andělů střežících kříž (1943).
nar. 25. 2. 1874 ve Vojicích – zemřel 22. 7. 1925 ve Ctiboři
Byl úspěšný v soutěži soch pro svatovítský chrám. Zabývá se eklektickým sochařstvím a jeho díla jsou vždy procítěna. Např. Rusalka, Z lázně,Kovář, Sirotci, Kain, Mistr Jan Hus atd.
nar. 05. 03. 1889 v Kolíně – zemřel 01. 11. 1947 v Jičíně
Absolvoval jičínské gymnázium. V 1. polovině 20. Století napomohl stavebnímu rozvoji města. Podle jeho návrhů se v Jíčíně postavily tyto objekty: Studentský dům, Masarykova obchodní akademie, hotel Slavie,Hospodyňská škola a vilová čtvrť Čeřovka atd.
nar. 16. 03. 1844 v Nové Pace – zemřel 28. 07. 1887 v Praze
Hodně cestoval. Jeho stavby stojí v Lodži, v Trenčianských Teplicích, v Zadaru, malířská akademie a Uměleckoprůmyslová škola v Praze.
nar. 19. 03. 1889 v Červené Třemešné – zemřel 14. 06. 1957 v Hořicích
Po absolvování sochařsko-kamenické školy pracoval trvale v Hořicích,kde pro Státní památkovou péči restauroval kamenné plastiky.
nar. 19. 03. 1839 v Hořicích – zemřel 11. 11. 1906 v Praze
Znalec ruského písemnictví, překladatel z ruštiny, prof. ruského jazyka na Obchodní akademii v Praze.Další léta byl soudním adjunktem.
nar. 03. 11. 1910 v Ostroměři – zemřel 05. 04. 1989 ve Zlíně
Patřil k průkopníkům animovaného a loutkového filmu. Točil pohádky, ale největší úspěch mu přinesl celovečerní film Cesta do pravěku. V 60. Letech režíroval filmy inspirované J. Vernem Vynález zkázy, Na kometě, Ukradená vzducholoď atd.
nar. 19. 04. 1909 v Nové Pace – zemřel 27. 07. 1985 v Praze
Od roku 1941 členem Umělecké besedy, v letech 1942-1948 Skupiny 42, Od roku 1945 členem Hollara a od roku 1961 skupiny Radar.Užíval nové techniky frontáže, koláže a vytvářel i drobné plastiky. V 70. Letech se zaměřil na krajiny z Novopacka.
nar. 23. 04. 1914 v Hořicích
lastním jménem se jmenoval Šafránek. Nejdříve zpíval tenorové partie v pražské Velké operetě, později na Kladně, v Tylově divadle v Nuslích, v Opavě, v Karlíně a nakonec v plzeňské opeře.
nar. 12. 11. 1906 ve Vojicích – zemřel 02. 04. 1939 tamtéž
Po absolvování sochařsko-kamenické školy v Hořicích studoval AVU v Praze u prof. Kafky.
Josef Váchal - spisovatel, malíř, grafik
nar. 23. 09. 1884 v Milavči – zemřel 10. 05. 1969 ve Studeňanech
Všestranný umělec se zájmem o spiritismus a mystiku. Vynikl zejména v technice barevného dřevorytu. Je autorem asi 100 knih. Mezi nejznámější patří Krvavý román, Ďáblova zahrádka, Přírodopis strašidel, Malíř na frontě atd.
nar. 23. 05. 1909 v Nové Pace – zemřel 04. 09. 1980 ve Žďírci
Ve 30. letech se jeho dílo rozvinulo v návaznosti na kubismus a surrealismus. Ve 40. letech se vrátil k civilismu v duchu programu Skupiny 42. V 70. Letech se zaměřil na abstrahující plastiky.
nar. 24. 05. 1894 v Plavech – zemřel 13. 02. 1982 v Nové Pace
Věnoval se pedagogické práci a pořádal řadu koncertů ve hře na housle. Byl profesorem konzervatoře v Krakově a v Brně.
Věra Plívová-Šimková - režisérka
nar. 29. 05. 1934 v Lomnici nad Popelkou
Po absolvování jičínského gymnázia vystudovala i pražskou FAMU. Věnuje se dětskému filmu, kterých natočila již pěknou řádku, např.: Káťa a krokodýl, Lišáci, Myšáci a Šibeničák, Přijela k nám pouť, Brontosaurus, Krakonoš a lyžníci, Nefňukej, veverko, Kruh atd.
nar. 17. 06. 1924 v Hořicích
Sólistka v Ústí nad Labem, v Liberci. Vynikla výbornou pěveckou technikou a její zpěv se vyznačoval neobyčejně širokou výrazovou škálou.Vynikla nejen v českém klasickém repertoáru, Ale i v cizím, např. Tosca, Elsa v Lohengrinovi atd.
nar. 03. 08. 1858 v Hlásné Lhotě – zemřel 09. 06. 1889 v Jičíně
Studoval jičínské gymnázium, působil jako úředník na pražském magistrátu. Byl členem literárního spolku Máj. Napsal Povídky z kraje ve verších a Básně, které vyšly až po jeho smrti.
nar. 24. 06. 1904 ve Veliši – zemřel 29. 04. 1977 v Turnově
Pedagog, CSc., ředitel Muzea Českého ráje v Turnově. Beletrista, vlastivědný pracovník, práce v oboru. Začlenil se mezi české ruralisty. Upozornil na sebe románem Smršť v roce 1929. Dále napsal romány Černá křídla, Písmo času, Z plamenů roste, Kruh viny (1974), Isabela (1981), Jičín a jeho kraj (1968) atd. Spolu s V. Prokůpkem a F. Křelinou byl komunistickým režimem odsouzen do vězení a jeho dílo bylo zakázáno.
nar. 26. 06. 1929 v Hořicích
Studoval Keramickou školu v Bechyni, Uměleckoprůmyslovou školu v Praze. Byl scénografem Hradeckého a Trutnovského divadla. Navrhoval i tapisérie, pracoval na zakázkách pro veřejné prostory a věnoval se i malování obrazů.
nar. 01. 07. 1749 v Hořicích – zemř. 1802 v Praze
Patřil mezi průkopníky hry na basetový roh. Působil jako vokalista břevnovského a broumovského kláštera. Odešel také za prací do Polska. Po návratu do Prahy hrál v kapele Josefa Emanuela Canal de Malabaila.
nar. 31. 07. 1844 v Sobotce – zemřel 10. 08. 1915 v Praze
Městský fyzik a ředitel Všeobecné nemocnice v Praze. Je autorem řady odborných knih, například Zpráva o poměrech zdravotnických v království Českém roku 1892, 1894, 1843-1895, 1897.
nar. 06. 07. 1834 ve Starých Hradech – zemř. 22. 04. 1906 Vlachovo Březí
Tento zapomenutý herec byl i operním pěvcem, představitelem Jeníka při premiéře Prodané nevěsty roku 1866.
nar. 23. 07. 1914 v Nové Pace – zemřel 2000 ve Starých Hradech
Učitel matematiky a kreslení. Vytrvale bojoval za zrušení demoličního výměru na starohradský zámek a vzácný památkový objekt tak zachránil. Poté se zasloužil o jeho renovaci a znovuoživení.
Václav Pazourek - přírodovědec
nar. 04. 08. 1859 v Hořicích – zemř. 28. 05. 1921 v Luhačovicích
Zakladatel hořického muzea. Stal se prvním tajemníkem a kustodem pro sbírky přírodnin Archeologického a muzejního spolku.
nar. 31. 03. 1847 v Hořicích – zemřel 02. 08. 1889 v Mladé Boleslavi
Absolvoval varhanickou školu. Stal se z něj regenschori. Komponoval skladby světské i církevní. Proslavil se jako reformátor církevní hudby. Jako skladatel byl znám a vyhledáván hlavně v cizině.
nar. 31. 08. 1864 v Pasekách nad Jizerou – zemř. 23. 04. 1931 v Jičíně
Tento vynikající houslař stavěl housle podle Stradivariho a Guarneriho. Tomuto řemeslu vyučil i mnohé následovníky.
nar. 14. 08. 1879 v Hořicích – zemřel 23. 02. 1957 v Praze
Po krátkém působení u České filharmonie byl violistou Heroldova kvarteta, potom pedagogem ve Vídni a v Rusku, člen vídeňské Dvorní opery.
Václav Šolc - spisovatel, etnograf
nar. 27. 09. 1919 v Sobotce – zemř. 16. 07. 1995 v Praze
PhDr., CSc., Věnoval se problémům českého vorařství. Byl ředitelem Náprstkova muzea. Zabýval se indiánskými kulturami. Mezi Indiány také žil. O svých cestách a zážitcích napsal mnoho knih, např. Robinzoni z And, Kondor útočí, Indiánské historie, Tíwanaků - klenot And, Do země zlata atd.
Bohumil František Hakl - spisovatel
nar. 10. 09. 1827 v Horní Branné – zemřel 12. 09. 1904 v Hořicích
Působil jako farář v Hořicích, předseda vlasteneckého spolku Čtenářské besedy. Byl výborným řečníkem. Přispíval do Národopisného sborníku. Vydal několik básnických sbírek, např. Klidné chvíle, Hrobní kvítí atd.
MUDr. Emanuel Bosák - tělovýchovný pedagog
nar. 02. 09. 1924 v Jičíně
Byl proděkanem Fakulty tělesné výchovy a sportu UK Praha, ministr pro mládež a tělesnou výchovu ČR 1969-1970. Jako výtvarník má za sebou několik výstav.
Josef Štefan Kubín - spisovatel
nar. 07. 10. 1864 v Jičíně – zemř. 25. 11. 1965 v Praze
Sběratel lidové prózy, tvůrce a vypravěč pohádek a autor osobitých a nekonvenčních povídek "rapsodií" z lidového života. Napsal např. Zlatodol pohádek, Jivínské rapsodie, Kudrnaté povídky.
nar. 04. 11. 1883 v Hořicích – zemřel 08. 10. 1964 v Turnově
Maloval především krajiny, podobizny a zátiší. Od roku 1914 se věnoval především grafice. Známé jsou jeho cykly dřevorytů. Jeho dílo je zastoupeno ve sbírkách NG v Praze a Galerie plastik v Hořicích.
Josef Karel Šlejhar - spisovatel
nar. 17. 10. 1864 ve Staré Pace – zemřel 04. 09. 1914 v Praze
Patří k vůdčím prozaikům generace 90. let, která se sdružila v České moderně. Nejvýznamnější část jeho díla tvoří povídky z venkovského prostředí. Např. Kuře Melancholik, Povídky z výčepu, Maloměstská idyla atd.
nar. 30. 10. 1899 ve Staré Pace – zemř. 28. 06. 1985 v Hradci Králové
Byl uznávaným a vyhledávaným houslařem. Nejvíce zkušeností získal v Haagu opravami starých mistrovských nástrojů. V Praze se seznámil s vynikajícími českými houslisty.
Václav Karel Krofta - spisovatel
nar. 04. 07. 1896 v Praha – zemř. 03. 11. 1974 v Praze
Jeho druhým domovem se mu stalo rodiště jeho ženy, Lázně Bělohrad. Odsud čerpal náměty ke svým literárním dílům. Napsal např.: Zahrada usmíření, Oklamaný bůh aj.
Václav Machek - profesor jazykozpytu
nar. 08. 11. 1894 v Úhlejově – zemřel 26. 05. 1965 v Brně
Člen korespondent ČSAV - vědní obor srovnávací jazykozpyt indoevropský.
nar. 23. 11. 1939 v Jičíně
V jeho tvorbě se prolínají dva obory : grafika a architektura.Do povědomí veřejnosti se zapsal i jako galerista, když po šest let provozoval AR Studio u Valdické brány.
nar. 01. 11. 1869 v Hořicích – zemř. 03. 10. 1911 v Hořicích
Po složení kamenických zkoušek byl společníkem firmy Hatle a Vejs v Hořicích. Učil i na kamenické škole v Hořicích. Spolu s Fr. Vejsem vytvořili sousoší „Husité na stráži“, které je umístěno ve Smetanových sadech v Hořicích.
nar. 02. 12. 1839 v Drahorazi – zemř. 03. 06. 1902 v Mladé Boleslavi
Byl výborným hudebníkem. Vedle lékařské profese se věnoval i kompozici. Je autorem řady písní a chrámových skladeb lidového rázu.
Bohumil Čeněk - hudební pedagog
nar. 14. 12. 1869 v Polné – zemřel 10. 12. 1960 v Jičíně
Absolvoval učitelský ústav v Jičíně. Působil zde v letech 1914-1930. Napsal Školu zpěvu na základě moderních metod a vydal i několik dalších učebnic zpěvu. Vlastní skladatelská činnost obsahuje sborové skladby.
Simeon Karel Macháček - filolog
nar. 10. 12. 1799 v Praze – zemřel 02. 10. 1846 v Praze
Působil jako filolog na gymnáziu v Jičíně. Byl překladatelem, psal básně a divadelní kritiky. Psal hlavně komedie, např. Ženichové, Půjčka za oplátku.
nar. 18. 12. 1899 v Nové Pace – zemř. 04. 06. 1990 v Mlázovicích
Maloval, vyřezával loutky, ilustroval časopisy a knihy pro mládež i vědecké publikace. Působil jako středoškolský profesor a byl jmenován čestným občanem Nové Paky.
nar. 12. 01. 1897 v Hořicích – zemř. 14. 01. 1965 v Hořicích
Věnovala se práci pedagogické, literární, ochotnické i společensky prospěšné. Psala básně, romány, divadelní hry, sebrané písně, pověsti, říkadla a zvyky. Např. Strýc Jakub a Petříček, Cikánský smích, Imriška a smrt atd.
František Záhorský - pedagog, skladatel
ar. 21. 01. 1845 v Nové Pace – zemřel 14. 02. 1918 v Praze
Absolvoval varhanickou školu v Praze. Hrával v divadelním orchestru. Byl sbormistrem sborů Hlasoň a Vlastimila, dirigoval orchestr a městskou kapelu. Napsal sbory i instrumentální skladby, složil mši i operu Lea.
nar. 04. 01. 1840 v Samšině – zemřel 09. 10. 1882 v Praze
Studoval reálku v Jičíně a učitelský ústav v Litoměřicích a v Praze, kde studoval i malířskou akademii. Tiskem vydal mapy, plány a učebnice kreslení. Např. Kreslení ornamentální křivočárné.
Josef Heptner - kronikář, redaktor
nar. 20. 01. 1870 v Horním Lochově – zemř. 28. 10. 1938 v Praze
Byl kronikářem, textovým redaktorem, odborným publicistou, významným kulturním pracovníkem.
Karel Jičínský - herec, spisovatel
nar. 20. 02. 1885 v Radimi – zemřel 12. 11. 1962 v Praze
Vlastním jménem Bohumil Koros. Český divadelní a filmový herec, Od roku 1918 působil v činohře Národního divadla. Napsal několik divadelních her, např. Rasputin, Směj se paňáco aj.
nar. 12. 02. 1885 ve Stankově u Jičína – zemřel 08. 09. 1939 v Praze
Ilustrátor pohádkových knih. Ilustroval knihy svého bratra Adolfa. Byl šéfem výpravy Divadla na Vinohradech. Ilustroval např. Karafiátovy Broučky, Nerudovy Malostr. povídky aj.
Václav Tauchman - dirigent, sbormistr
nar. 27. 08. 1890 v Brdu – zemř. 08. 02. 1955 v Hořicích
Učitel a sbormistr, působil na Novopacku, od roku 1920 v Hořicích. Napsal několik hudebních skladeb, např. Husité u Hořic, Naši na Sibiři a operetu Výlet.
nar. 15. 03. 1830 v Sylvárově Újezdě – zemř. 23. 04. 1910 v Praze
Působil jako profesor slovanských jazyků na technice v Praze, lektor polštiny, ruštiny, srbochorvatštiny na české universitě. Člen Královskéčeské společnosti nauk. Kromě odborných publikací vydával i vlastní básnickou tvorbu.
nar. 04. 03. 1910 v Kralovicích u Plzně – zemřel 01. 01. 1995 v Praze
Studoval sochařsko-keramickou školu v Hořicích, profesorem a později rektorem Vysoké školy umělecko-průmyslové. Byl členem Mezinárodní keramické akademie v Ženevě. Byl předsedou výtvarné rady n.p. Karlovarský porcelán.
Karel Komarov - pěvec, režisér
nar. 13. 03. 1870 ve Vršcích – zemřel 12. 12. 1928 v Praze
Byl uznávaným barytonistou, zpíval v Plzni u Zöllnerovy společnosti, v Olomouci, v Ostravě, v Pardubicích a na Kladně. V Brně působil jako režisér a zakladatel pěvecké školy. Napsal zajímavé vzpomínky operního zpěváka.
nar. 13. 03. 1880 v Semíně – zemř. 10. 09. 1945 v Jičíně
Byl žákem a spolupracovníkem prof. Jana Kotěry. Profesorem na AVU v Praze. Byl Kotěrovým pokračovatelem v budování Ullrichova Hradce Králové. Známé stavby: Wilsonovo nádraží, Legiobanka v Praze, Husovo a Ullrichovo nám. v HK.
nar. 22. 04. 1890 v Uhlířích – zemř. 08.. 12. 1967 v Praze
Působil jako profesor na Slovensku, po válce v letech 1945-1949 byl přednostou psychiatrické fakulty Univerzity Karlovy v Plzni. Napsal knihy: Nárys psychoterapie a psychohygieny, Obrana proti duševním chorobám aj.
nar. 24. 04. 1865 v Dolním Újezdě – zemřel 11. 01. 1935 v Jičíně
Hudebník, známý organizátor hudebního života. Dobrý houslista a pianista. Z jeho skladeb mají význam zejména sbory. Působil jako kapelník v Litomyšli, Hradci Králové, Nové Pace a Jičíně.
nar. 03. 04. 1870 v Hořicích – zemřel 09. 12. 1904 v Hořicích
Sochař, řezbář a umělecký medailér. Studoval na vídeňské Akademii. Synovec bratří Maixnerů, činný ve Vídni a později v Hořicích.
nar. 14. 04. 1820 v Lázních Bělohradě – zemř. 23. 05. 1911 v Kutné Hoře
Středoškolský profesor – malíř, ilustrátor. Učil na gymnáziu v Hradci Králové. Autor mnoha podobizen a fotograf. Autor pohledu na Hradec Králové od Pražského předměstí.
nar. 28. 05. 1910 v Hořicích – zemřel 29.. 11. 1986 v Praze
Kronikář, historik, vypravěč, spisovatel. Byl středoškolským profesorem a velkým znalcem sochařské výzdoby kraje. Celý život zasvětil rodnému kraji.Napsal knihy: Kraj slavný kamenem, Podhorští tkalci, Tradice z kamene, Kámen jako chleba aj.
nar. 16. 05. 1885 v Nové Pace – zemřel 13. 02. 1973 v Praze
Malíř, restaurátor. Již za studií na AVU v Praze získal řadu ocenění. Byl vynikajícím restaurátorem, na Staroměstské radnici v Praze obnovil Brožíkovy obrazy M. J. Hus před koncilem a Zvolení Jiřího z Poděbrad. V Národním divadle renovoval Hynaisovu oponu.
nar. 14. 05. 1835 v Dolním Lochově – zemřel 16. 03. 1921 v Jičíně
Učitel a regionální spisovatel. Učil ve středních Čechách, později i v Sobotce a Dolním Bousově, kde dirigoval pěvecký sbor. Na penzi žil v Jičíně. Pro potřeby svých žáků napsal řadu příruček např. Věneček z písní školních.
nar. 03. 05. 1841 v Jindř. Hradci – zemřel 02. 05. 1920 v Jičíně
Studoval gymnázium v Jičíně, ale nedokončil je. Absolvoval na pražské konzervatoři zpěv, působil u menších divadel na venkově. Po onemocnění zanechal pěvecké dráhy a působil jako pedagog.
Alois Pavlovec - kapelník a lid. skladatel
nar. 31. 12. 1878 v Liberci – zemřel 10. 06. 1910 v Nové Pace
Byl to všestranný lidový muzikant. Kratší dobu působil v cizině se svým starším bratrem Bohumilem, od roku 1902 byl kapelníkem Sboru dobrovolných hasičů v Nové Pace. Je autorem asi 80 skladeb – skládal hlavně polky a valčíky.
Jan Ladislav Kofránek - kameník
nar. 24. 06. 1880 ve Vojicích – zemřel 20. 10. 1954 v Praze
Absolvoval sochařsko-kamenickou školu v Hořicích, poté Akademii výtvarných umění v Praze, studoval společně s J. Štursou u prof. Myslbeka. Mezi nejvýznamnější díla patří sochy v nadživotní velikosti na budově Národní banky, šest soch na portálech Městské knihovny v Praze.
Josef Hlaváček - hudební pedagog
nar. 21. 06. 1865 v Jičíně – zemřel 27. 09. 1945 v Turnově
Pedagog, spisovatel, hudebník. Řídící učitel na školách východních Čech, především na Turnovsku. Na svou dobu pokrokový pedagog, který se snažil zavádět modernější způsoby vyučování. Sběratel hudebních nástrojů, především smyčcových.
nar. 24. 07. 1920 v Chomutičkách – zemřel 25. 09. 2003 v Praze
Vystudoval učitelský ústav v Jičíně. Působil jako redaktor nakl. Brázda, Naše Vojsko a Čs. Spisovatel, vedl literární redakci revue Knižní kultura. Je autorem řady básnických knih a vzpomínkových knih, psal i do zahraničních časopisů. Z jeho díla: Vědro stříbra, Studené nebe, Píseň mládí aj.
nar. 28. 07. 1900 v Podůlší – zemřel 13. 12. 1973 v Praze
Absolvoval gymnázium v Jičíně (maturoval 1919) a filozofickou fakultu v Praze a v Bratislavě. Začal vědecky pracovat v divadelním odd. Národního muzea v Praze. V roce 1951 byl uvězněn, po propuštění pracoval v Literárním archívu Památníku národního písemnictví v Praze. Byl představitelem českého ruralismu. Z jeho díla: Zaváté šlépěje, Réva na zdi, Cizinec, Vysoké jarní nebe aj.
Zdeněk Matěj Kuděj - spisovatel
nar. 24. 11. 1881 v Hořicích – zemřel 08. 08. 1955 v Litomyšli
Spisovatel, překladatel z angličtiny a ruštiny, vypravěč bohémských zážitků z cest. Přítel Jaroslava Haška. Své zahraniční cesty popsal v řadě knih. Nejčastěji pobýval v okolí Lipnice. Z jeho díla: Ve dvou se to lépe táhne, Zlý dědek z Vysočiny aj.
nar. 24. 08. 1885 ve Žlunicích – zemřel 13. 05. 1946 v Praze
Vystudoval umělecké zámečnictví, později studoval na Akademii výtvarných umění v Praze. Často cestoval. Byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes. Od roku 1904 bydlel v Sobotce, kde poprvé vystavoval v r. 1910. Pro sobotecké baráčníky navhl prapor. V r. 1946 byl jmenován národním umělcem. Je pohřben v Praze na vyšehradském Slavíně.
nar. 06. 07. 1855 Budapešť – zemřela 27. 05. 1914 Jičín
Básnířka lumírovské generace. Narodila se v Budapešti, potom žila s rodiči v Praze. Když jí zemřela matka, starala se o rodinu. Seznámila se s E. Krásnohorskou a S. Podlipskou. V 19ti letech otiskuje své první verše. Přispívala do časopisů Lumír, Květy. V roce 1879 vydala vl. nákladem sbírku Immortelly. V roce 1884 se stěhuje se svou rodinou do Jičína. Z tvorby: Immortelly, Divoké koření, Luční kvítí, Lipové květy.
Jindřich Niederle - jazykovědec
nar. 29. 10. 1840 ve Staré Pace – zemřel 08. 09. 1875 v Nové Pace
Jazykovědec, klasický filolog. Působil hlavně v Nové Pace. Byl také autorem jazykovědných učebnic a překladatelem. Z jeho díla: Mluvnice jazyka řeckého aj.
Václav Antonín Crha - spisovatel
nar. 27. 09. 1836 v Kopidlně – zemřel 08. 09. 1905 v Třebechovicích p. Orebem
Spisovatel, redaktor, publicista, novinář, literární kritik, překladatel. Působil v Hradci Králové, v Brně a v Praze. Vystudoval gymnázium v Hradci králové a později potom Filozofickou fakultu v Praze. Pracoval v redakcích různých časopisů, např. Pražské noviny, Národ, Národní listy. Psal hlavně historické povídky a romány a básně. Z jeho díla: Májový sen, Kusy mého srdce aj.
nar. 16. 10. 1840 v Nové Pace – zemřel 06. 02. 1919 v Nové Pace
Studoval na gymnáziu v Jičíně a později přešel do polského Krakova, kde se naučil polsky a rusky. Vystudoval Filozof. fakultu v Praze a stal se vychovatelem v rodině knížete Thurn-Taxise. Své příspěvky psal do nejrůznějších novin, i do Národních listů. Tam také působil jako redaktor zahraniční rubriky. Věnoval se i historii Nové Paky. Z jeho díla: Pláč koruny české.
nar. 05. 05. 1811 v Miletíně – zemřel 29. 10. 1890 v Miletíně
Spolužák a přítel K.J. Erbena. Kreslil obrázky rodného Miletína, které malíř Jaroslav Šulc zpracoval jako dřevoryty. Existují v knížce Obrázky ze starého Miletína. Napsal zápisky z cest, kde popisoval svou prázdninovou cestu s K.J. Erbenem po rodném kraji. Později se stal kronikářem a historikem města Miletína.
Karel Jaromír Erben - spisovatel
nar. 07. 11. 1811 v Miletíně – zemřel 21. 11. 1870 v Praze
Básník, jazykovědec, historik, folklorista. Narodil se v řemeslnické rodině, studoval na gymnáziu v Hradci Králové, potom na filozofické a právnické fakultě v Praze. V roce 1846 byl jmenován sekretářem Vlasteneckého muzea. V roce 1851 byl zvolen prvním archivářem města Prahy a od roku 1864 pracoval jako vysoký úředník pražského magistrátu. Výsledkem jeho celoživotního sběratelského úsilí jsou tři sbírky Prostonárodní české písně a říkadla a dále Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních.
Alois Ladislav Vymetal - hudebník
nar. 09. 11. 1865 v Hořicích – zemřel 15. 10. 1918 v Písku
Hudební skladatel, znalec a organizátor hudebního života. Působil ve Vamberku jako ředitel kůru. Založil hudební jednotu Zdobnice ve Vamberku. Později působil ve Slaném a v Písku. Autor mnoha písní a dalších vokálních skladeb.
nar. 20. 11. 1920 v Hořicích
Malíř, ilustrátor. Absolvent průmyslové školy sochařské a Karlovy univerzity, obor dějiny umění. Samostatnou výtvarnou činnost začal jako ilustrátor, navrhuje plakáty. Převážne se však zabývá výstavní grafikou. Vystavoval např. na Brněnských veletrzích, v Ostravě, ale i v zahraničí – např. Stuttgatt, Bochum, Frankfurt, Athény 1965 a 1966.
nar. 07. 12. 1842 v Šárovcově Lhotě – zemřel 20. 01. 1910 v Jičíně
Středoškolský profesor češtiny a němčiny. Pracoval na školách v Litomyšli a Pardubicích. Nejdéle působil v Jičíně, kde zastával funkci ředitele reálky v letech 1873-1907. Sepsal paměti jičínské reálky.
nar. 20. 12. 1900 ve Valdicích – zemřel 09. 09. 1938 v Praze
Sochař, řezbář, umělecký medailér. Absolvent hořické kamenicko-sochařské školy, potom studoval na AVU u prof. Španiela. Pracoval hlavně v Praze.
Eduard Pergner - hudebník, textař
nar. 19. 12. 1935 v Sobotce – zemřel 30. 03. 2005 v Praze
Hudební vědec, hudební teoretik, textař, herec a kabaretiér. Absolvent vyšší školy uměleckoprůmyslové v Praze. Působil v rozhlase a televizi. Pod jménem Boris Janíček psal texty k písničkám. Společně se Z. Slabým napsal knihu "Děti s cedulkou", která byla zfilmována.
František Věnceslav Jeřábek - dramatik
nar. 25. 01. 1836 v Sobotce – zemřel 31. 03. 1893 v Praze
Středoškolský profesor, dramatik a novinář. Studoval na gymnáziu v Jičíně, poté vystudoval filozofii v Praze a stal se profesorem historie, filologie a estetiky. Učil na pražských středních školách. Psal dramata, jeho nejúspěšnější divadelní hra je „Služebník svého pána“. Pokoušel se i o vědeckou činnost, např. studie „Stará doba romantického básnictví“. Jako žurnalista psal do Národních listů a byl i politicky činný. Byl poslancem českého sněmu a říšské rady.
Josef Emler - historik, archivář
nar. 10. 01. 1836 v Libáni – zemřel 10. 02. 1899 v Praze
Rodák z Libáně, který pro českou historii a archivnictví vykonal doslova monumentální dílo. Studoval na jičínském gymnáziu, poté historii na vídeňské univerzitě. V roce 1862 se stal adjunktem nového zemského archivu, po smrti K.J. Erbena se stal archivářem města Prahy. Jeho činnost spočívala ve vyhledávání, uspořádání a vydávání historických pramenů. Vydal např. „Pozůstatky desk zemských“ v deseti svazcích, nebo „Deset urbářů českých z doby před válkami husitskými“. Až do své smrti stál v popředí vědeckého života a jeho práce měly výrazný vliv na českou historickou vědu.
nar. 31. 01. 1871 v Nové Pace – zemřel 06. 09. 1945 v Rakovníku
Český divadelní kapelník, studoval hru na varhany v Praze. Byl výp. varhaníkem na Vyšehradě a členem operního sboru ND. Ředitel kůru v Bělohradě a Jičíně. V Jičíně učil zpěv na středních školách a nastudoval s ochotníky např. „Dvě vdovy“, „Fausta“ nebo „Netopýra“. Na odpočinku potom žil v Rakovníku, kde pomáhal svému synovi založit a řídit Rakovnickou operu. Psal skladby chrámové i světské, melodramy a zpěvohry. Např. „Potopený zvon“, „Stará láska“.
nar. 10. 01. 1841 v Jičíně – zemřel 09. 04. 1907 v Jičíně
Spisovatel, regionální vlastivědný autor. Pracoval jako úředník v Jičíně, psal kulturní a historické obrázky z jičínské minulosti. Byl redaktorem jičínského satirického časopisu „Satan“. Napsal např. „Mandalenka pana Klimenta“, „Z těžkých dob“, „Vzpoura ve Vitiněvsi“.
nar. 17. 2. 1841 v Nové Pace – zemřel 31. 1. 1907 ve Dvoře Králové n. L
Ředitel Ústavu hluchoněmých v Hradci Králové, publicista.
Díla: Česká mluvnice pro vyšší třídy škol obecných (1870), Paměti města Nové Paky (1872), Pes a jeho odrůdy (1873), Nejznamenitější báje a pověsti starověké (1876), Cesta do žaláře (1879), Biblické starožitnosti (1886), O vzdělávání hluchoněmých, Česká čítanka pro hluchoněmé.
nar. 17. 2. 1901 v Nové Pace – zemřel 23. 11. 1958 v Praze
vl. jm. Josef Suchánek, novinář
Díla: Lesy a ulice (1920), Sluneční lásky (1923), Vyloupení Evropy (1925), Srdce na kovadlině (1925), Holčičky pod lucernou (1926), Štefka, holka z ulice (1926), Benátská bludička (1927), Hildin román (1927), Čokoládová Venuše a jiné povídky o tropický láskách (1928), Animírka Lola (1930), Srdce v žáru miliónů (1933), Voda mezi prsty (1944).
nar. 1. 1. 1873 v Mělníce – zemřel 28. 2.1951 v Sobotce
Do Sobotky přišel jako policejní revident, později se stal městským důchodním, člen České společnosti entomologické, o této tématice přispíval do odborných a populárních časopisů.
nar. 2. 3. 1871 v Miletíně – zemřel 2. 4. 1941 v Plzni
Středoškolský profesor angličtiny, překladatel a odborný publicista. Působil v Hradci Králové a Třebechovicích pod Orebem.
nar. 12. 3. 1751 v Mlázovicích – zemřel v roce 1815 v Mohelně na Moravě
Varhaník, zpěvák-basista, skladatel. Díla: Fundamento pro basso generali a další chrámové i jiné písně.
nar. 13. 3. 1831 v Jičíněvsi – zemřel 20. 1. 1877 v Jičíně
Spisovatel, překládal z polštiny, ruštiny, francouzštiny. Jako novinář pracoval ve významných pražských novinách (Pražské noviny, Národní listy).
Vladimír Duchač-Vyskočil - sochař
nar. 16. 4. 1886 v Hořicích v Podkrkonoší – zemř. 8. 7. 1927 v Hořicích
Studoval na sochařsko-kamenické škole, později na Akademii výtvarných umění u prof. Myslbeka. Po absolvování studií si v Hořicích vybudovatl ateliér, kde vytvořil mnoho plastik.
nar. 23. 4. 1931 v Jičíně – zemř. 21. 1. 2000
Skaut, divadelní ochotník, absolvent Lepařova gymnázia, dramaturg a ředitel Klicperova divadla v Hradci Králové, později šéf činohry a dramaturg Národního divadla moravsko-slezského J. Mirona v Ostravě.
nar. 9. 5. 1911 v Nové Pace – zemř. 29. 6. 1978 v Praze
Vyučen u svého otce, své umělecké vidění rozvíjel v 30. letech v pražském ateliéru Langhans a u firmy Horn v Bratislavě. Patří k osobnostem, kteří určovali směr české avantgardní fotografie. Člen Skupiny 42, SVU Mánes, Bilance, Ewellance Nationale Cabinet Estampes 50.
Ferdinand Saska - učitel, hudebník
nar. 14. 5. 1826 v Libáni – zemř. 27. 8. 1890 v Jánských Lázních
Největší část svého života prožil v Jičíně jako ředitel kůrů při 3 kostelích. Byl to skladatel, psal chrámovou, klavírní a vokální skladby, vedl pěvecké spolky. Díla: Praefatio Paschalis – 1847, Varyto – 1878, Vlastimil – 1881, Graduale in Nativitatis Domini – 1880, Mše ke cti sv. Jakuba – 1882 ad. Spolky: mužský pěvecký sbor Lubor, ženský pěvecký sbor Ludiš.
Josef Řehák - regionální pracovník
nar. 29. 5. 1851 v Hořicích – zemř. 4. 9. 1942 v Krči u Prahy
Člen, později místopředseda a předseda muzejního spolku v Hořicích, kronikář, příspíval do Hořického obzoru, sborníku Pod Zvičinou, sborníku Archeologického a muzejního spolku, Hořický novin. Díla: rukopisné Paměti Hořic do roku 1870, Hořičáci – dva svazky obsahující stručné životopisy významných osobností. Články: Hořice v letech 1800-1860, Hořické náměstí a jeho osudy v 19. věku, Z dějepisu města Hořice z roku 1925.
Josef Emenuel Jankovič - učitel
nar. 31. 5. 1866 v Kolínci u Klatov – zemř. 6. 1. 1949 v Nové Pace
Sběratel lidových písní, hlavně slovenských a z Novopacka a Jilemnicka, sbormistr, učitel zpěvu, spoluzakladatel Kladenské filharmonie. Díla: Zemlinské národne spivanky, Podkrkonošské písně, Klíč ke sbírkám K. J. Erbena, J. Rittera z Rittersberku a F. Halase.
Antonín Nečásek - spisovatel, novinář
nar. 13. 6. 1871 v Sobčicích, zemřel 2. 3. 1938 v Praze
Vedl časopis Hlas z Východních Čech, později pracoval v časopise Zlatá Praha a v redakci Ottova naučného slovníku, 30 let působil jako redaktor časopisu Venkov, psal poezii, prózu, drama. Díla: Jařmo milionů, Pestří ptáci, Pampelišky, Vločky, Almužna (drama).
nar. 15. 6. 1896 v Podhorním Újezdě, zemřel 23. 3. v Hořicích v Podkrkonoší
Jeho díla zdobí řadu měst a míst ve východních Čechách, symbolizují především zrod Československa po roce 1918. byl vynikajícím portrétistou (T. G. Masaryk).
Antonín Houba - středoškolský profesor
nar. 18. 6. 1881 v Měňousích u Berouna, zemřel 6. 6. 1968 v Jičíně
Regionální vlastivědný pracovník, aktivní účastník spolkové činnosti v Jičíně, hlavně Musejního spolku jako archivář, později jako jednatel, do jehož sborníku přispíval různými články s přírodovědnou tématikou.
nar. 19. 6. 1841 v Polné, zemřela 6. 2. 1920 v Praze
Dcera spisovatelky Boženy Němcové, od roku 1863 žila a pracovala v Jičíně jako učitelka na vyšších školách dívčích (učila do roku 1911).
Jan Jakubec - literární historik
nar. 1862 v Libunci, zemřel 4. 7. 1936 v Praze
Studoval na Karlově universitě v Praze, kde se později stal jejím řádným profesorem. Znal se s buditelem Antonínem Markem. Aktivně se zapojil do příprav Národopisné výstavy Českoslovanské (1895).
Díla: Dějiny literatury české (celoživotní dílo), Literatura česká devatenáctého století, monografie Antonín Marek.
nar. 11. 7. 1891 v Libáni, zemřel 26. 4. 1974 v Praze
Grafik, ilustrátor, představitel sociální grafiky, věhlas získal díky známkové tvorbě a užité grafice. Učitel a později rektor Akademie výtvarných umění v Praze.
nar. 5. 2. 1850 v Libuni, zemřel 28. 7. 1881 ve Žďáru u Olejnice
Jako učitel působil na několika místech na Podzvičinsku, hudebník, skladatel.
Díla: Sbírka dvou-, tří- a čtyřhlasých písní pro vyšší školy obecné a nižší třídy středních škol, Kostelní zpěvník pro mládež, Pohřební zpěvy a žalmy.
nar. 1. 8. 1831 v Lipanech, zemřel 21. 12. 1899 v Jičíně
Filolog, ředitel gymnázia, kulturní pracovník, pracoval ve výboru Sokola, Občanské besedy a Literární jednoty, Klubu českých turistů. Stál u zrodu turistiky v Prachovských skalách. Čestný občan města Jičína v roce 1886.
nar. 10. 2. 1902 v Nové Pace, zemřel 14. 8. 1966 v Novém Bydžově
Hudební pedagog, skladatel a sbormistr.
Díla: Z rodného kraje – soubor lidových písní a koled z Novopacka, Přehled nauk o harmonii, Hudební nástroje, Rebelové – opera.
nar. 22. 10. 1879 v Údrnicích (v Košíku u Libáně), zemřel 21. 8. 1951 v Jičíně
Spisovatel, beletrista, dramatik, hudebník, hudební skladatel, sbormistr, malíř, vášnivý propagátor Československé církve, zasloužil se o stavbu Husova sboru, napsal několik divadelních her, náboženské čítanky a informační příručky o církvi československé.
Díla: Sobotecké písničky - zhudebnil.
nar. 10. 9. 1876 v Kopidlně, zemřel 11. 8. 1902 v Jičíně
Učitel, klavírista, skladatel. Jako učitel hudby působil v Kišiněvě, dnešní Moldávii. Koncertoval v Praze, ve Vídni, v Kišiněvě ad. městech Díla: Smyčcový kvartet, České tance, Příchod Vesny, Dvanáctá již udeřila, Motlitba na Řípu, Mých písní peruť.
Karel Záhorský - národní buditel
nar. 11. 9. 1816 v Nové Pace, zemřel 1. 10. 1895 v Nové Pace
Skladatel, divadelní ochotník, spolkový pracovník, zakladatel tkalcovské továrny (1. ve městě) a továrny na cikorku.
František Matěj Hilmar - učitel
nar. 23. 9. 1803 v Nové Pace, zemřel 1. 10. 1881 v Kopidlně
Muzikant.
Díla: polky Esmeralda, Prachovská, Anenská ad. různé chrámové skladby.
nar. 27. 4. 1880 v Pustovětech, zemřel 25. 10. v Jičíně
Vojenský kapelník na různých místech Československé republiky, naposledy v Jičíně. V penzi vyučoval hru na violoncello, koncertoval jako sólista. Napsal dvě desítky skladeb pro dechový orchestr.
nar. 26. 7. 1903 v Podhradí u Jičína, zemřel 25. 10. v Praze
Spisovatel-ruralista, básník, prozaik, patřil k okruhu spisovatelů přispívajících do měsíčníku „Sever a východ“, v roce 1951 odsouzen a 9 let vězněn.
Díla: Má přítelkyně Dora, Hubená léta, Puklý chrám, Dcera královská ad.
nar.7. 12. 1881 v Hořicích, zemřel 7. 5. 1962 v Praze
Hudební pedagog a skladatel. Díla: Hořické písně a tance.
nar. 11. 12. 1891 v Kopidlně, zemřel 26. 2. 1966 v Praze
Činoherní herec, sólista opery.
nar. 14. 6. 1884 v Praze, zemřel 21. 12. 1956 v Nové Pace
Středoškolský profesor. Autor humoristických próz, sentimentálního románu a lyrických novel, dramatik, esejista. Díla: Úsměvy (1904), Anděl míru (1916), Jarka a Věra (1922), Stobarevná stuha (1925), Kotva v moři.
nar. 25. 4. 1883 v Hřmeníně u Sobotky, zemřel 29. 12. v Praze
Profesor románských literatur, překládal z francouzštiny.
nar. 3. 1. 1862 v Hořicích, zemřel 26. 11. 1933 v Praze
Učitel, kronikář, kulturní pracovník, právník. Profesor na Českém vysokém učení technickém v Praze. Docent Karlovy univerzity. V roce 1932 mu bylo uděleno čestné občanství města Hořic.
Díla: práce v oboru ekonomiky a financí.
nar. 6. 1. 1817 v Týništi nad Orlicí, zemřel 15. 12. 1890 v Lázních Bělohradě
Hudebník, skladatel. V Bělohradě založil zpěvácký spolek Vlastivoj, byl předsedou Budče novopacké.
Díla: práce v oboru vydávané především časopisecky.
nar. 29. 1. 1882 v Kamenském Dvoře, zemřela 1. 2. 1959 ve Starých Hradech
Básnířka, prozaička.
Díla: Písně ze Starých hradů.
nar. 2. 2. 1867 v Jičíně, zemřel 11. 8. 1925 v Jeseníku
MUDr., zakladatel moderní chirurgie, přednosta chirurgické kliniky lékařské fakulty české univerzity v Praze (1904), v letech 1924-1925 rektorem UK. v Praze. Publikoval v oboru.
Díla: O lithiase měchýře močového v Čechách (1864), Rozvoj chirurgie české v létech 1848-1989, Patologie a terapie zánětu červu (1913).
nar. 26. 10. 1898 v Nové Pace, zemřel 2. 2. 1957 v Nové Pace
MUDr., praktický lékař, publikoval v oboru. Vlastivědný regionální pracovník.
Dílo: Lidová výživa (1944).
nar. 16. 2. 1932 v Jičíně, žijící
Své dětství a mládí prožil v nedaleké Železnici. Původně učitel, nyní prozaik, autor dívčích románů. Redaktor časopisů pro mládež.
nar. 30. 5. 1852 v Boskovicích, zemřel 18. 2. 1927 v Praze
Největší část svého pracovního života prožil v Hořicích v Podkrkonoší, kde působil jako ředitel Odborné školy kamenické, která za jeho působení dosáhla vysoké úrovně, dále se zasloužil o odbornou školu ve Vojicích. Muzejní regionální pracovník, zakladatel Archeologického a muzejního spolku (předseda v letech 1887-1904).
Díla: Národopisný sborník okresu hořického (Starobylé kříže kamenné na Hořicku, Školství průmyslové).
nar. 4. 3. 1882 v Jičíně, zemřel 23. 2. 1942 v koncentračním táboře v Mauthausenu
PhDr., botanik, profesor dendrologie a lesnické fytopatologie na Vysoké škole zemědělské a lesnické v Brně. Práce o botanické morfologii a systematice.
Dílo: časopisecké články. Též překládal.
nar. 23. 2. 1859 v Jičíně, zemřel 27. 3. 1937 v Turnově
Hudebník, varhaník , skladatel, sbormistr.
nar. 6. 10. 1922 v Hořicích, zemřel 31. 3.1977
MUDr., psychiatr, spisovatel. Pod vlastním jménem Jiří Rigel píše odbornou literaturu, pod pseudonymem vydává beletrii.
nar. 13. 4. 1887 ve Studeňanech u Jičína, zemřela 4. 5. 1969 tamtéž
Družka Josefa Váchala, věnovala se grafice, zvláště dřevorytu, náměty čerpala z Českého ráje.
nar. 17. 4. 1882 v Sobčicích, zemřel 14. 9. 1968 v Praze RNDr.
Docent petrografie na přírodovědné fakultě UK v Praze.
Díla: Čediče Jeseníků a přilehlých území, Společné horniny na severním úpatí Bezkyd moravských, Čedičové vyvřeliny mezi Mladou Boleslaví a Jičínem.
nar. 19. 4. 1897 v Sobotce, zemřel 20. 9. 1953 v Praze
vysokoškolský pedagog, sobotecký ochotník a dramatik
Díla v oboru dějin filmu: Film (1924), Filmové zázraky (1927), Film v rukou amatéra (1928), Jak se vlastně dělá film (1928), Amatérská kinematografie (1932), Jak se kdysi dělal film (1947) ad.
nar. 9. 5. 1887 v Jičíně, zemřel 4. 6. 1960 v Praze
Regionální historik, archivář Pražského hradu, Vrchní odborový rada ministerstva školství a Národní osvěty v Praze. Práce v oboru.
Z regionálních počinů: Valdštejnův Jičín, K pokusům o obnovení jičínského gymnasia v letech 1795-1807.
nar. 5. 5. 1877 v Sobotce, zemřel 5. 11. 1953 v Praze
Sbormistr, skladatel, kulturní pracovník, dirigentem několika pěveckých sborů a regenschorim v několika chrámech.
nar. 15. 5. 1902 v Libáni, zemřel 25. 1. 1977 v Praze
Dirigent, sbormistr, umělecký vedoucí Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého.
Díla v oboru: Krátké dějiny české hudby, Malý hudební slovník.
nar. 14. 5. 1898 v Praze, zemřel 16. 5. 1942 v Jičíně
Sochař, architekt, scénický výtvarník a ilustrátor.
Alois Černý - vlastivědný pracovník
nar. 4. 6. 1867 ve Slatinách, zemřel 2. 8. 1943 v Praze
Díla: Na prahu samostatnosti (1907), Průvodce po Hořicích a okolí (1903).
nar. 16. 6. 1832 v Libáni, zemřel 16. 3. 1870 v Klatovech
Středoškolský profesor, klasický filolog a překladatel. Díla v oboru.
nar. 15. 10. 1796 v Budyni nad Ohří, zemřel 22. 6. 1867 v Jičíně
Středoškolský profesor, filolog, etymolog, ředitel jičínského gymnázia, spisovatel.
Dílo: České zpěvy (1856).
nar. 3. 7. 1862 ve Staré Pace, zemřel 23. 1. 1944 tamtéž
Řídící učitel, kronikář, knihovník, divadelní ochotník, učitel hudby.
Díla: Hartlův zpěvník, Humoreska pro klavír na 2 ruce ad. hudební skladby.
nar. 4. 7. 1912 v Hořicích, zemřel 24. 10. 1988 v Praze
Vedl známý orchestr Smiling Boys, pedagog a propagační referent, kapelník swingového orchestru v kavárně Vltava.
nar. 13. 7. 1882 v Libunci, zemřel 20. 9. 1933 v Praze
Středoškoslský profesor, redaktor uměleckých časopisů, překladatel z němčiny a francouštiny a skandinávských jazyků.
Díla: monografie k výtvarnému oboru.
nar. 17. 8. 1922 v Jičíně, zemřela 13. 6. 1988 v Praze
Režisérka, dramatička, spisovatelka.
Díla: Chvála putování.
nar. 1. 9. 1922 v Sobotce, zemřel 15. 12. 1990 v Liberci
Historik, ředitel Okresního archivu v Liberci. Práce v oboru, přispíval do soboteckých sborníků, Zpravodaje Šrámkovy Sobotky a dalších novin.
Články: Sociální poměry v Sobotce za války třicetileté. Díla: Znaky severočeských měst, spolupodílel se na knize Hrady, zámky a tvrze.
Helena Hodačová - spisovatelka
nar. 6. 9. 1917 v Jičíně, zemřela v roce 1998
Novinářka, prozaička, básnířka.
Díla: Ptáci odlétají, Slaměný klobouk ad.
Josef Novák - pedagogický pracovník
nar. 10. 6. 1846 v Malechovicích u Sobotky, zemřel 16. 9. 1917 v Hradci Králové
Botanik, vychovatel u Clam-Martiniců, divadelní ochotník, člen Sokola, okresní školský inspektor v Jičíně (1886), ředitel Učitelského ústavu v Hradci Králové (1897).
nar. 9. 10. 1862 v Pecce, zemřel 15. 7. 1943 v Klebech u Pecky
Gymnazijní profesor, filolog, překladatel - z francouzštiny a italštiny.
Díla z oboru: Učebnice jazyka francouzského (1910), Slovník francouzsko-český.
nar. 15. 10. 1837 v Hořicích, zemřel 30. 6. 1902 v Praze
Profesor filozofie, tvůrce české filozofické terminologie, spisovatel, dramatik a řekladatel.
Díla z oboru a z literární historie, beletrie.
nar. 15. 10. 1887 v Jičíně, zemřel 13. 11. 1973 v Praze
Politik národně socialistické strany, redaktor Českého slova.
nar. 14. 9. 1884 v Jičíně, zemřel 16. 10. 1962
Středoškolský profesor, pracovník slepeckého hnutí, překladatel z francouzštiny, hudebník. Uplatnil se jako moderní filolog, zmodernizoval systém knihovnictví.
Práce v oboru. Sbormistr jičínského pěveckého spolku Smetana.
nar. 12. 11. 1872 v Nemyčevsi, zemřel 9. 10. 1944 v Rožďalovicích
Hudebník, hudební skladatel. Profesor učitelského ústavu v Jičíně, působil jako dirigent a sbormistr (dolnobousovský Stojmír).
Václav Jaromír Picek - spisovatel
nar. 13. 11. 1812 v Újezdě pod Troskami, zemřel 26. 11. 1869 v Benátkách nad Jizerou
Státní úředník, redaktor Pražských novin, básník, dramatik, publicista, autor znárodnělých písní.
nar. 7. 12. 1887 v Jičíně, zemřela 27. 1. 1938 v Plzni
Pěvkyně, sopranistka, publikovala pod pseudonymem Jarmila Tichá. Překládala z angličtiny a francouzštiny.
Dílo: Zavřené dveře.
nar. 20. 12. 1882 v Hořicích v Podkrkonoší, zemřel 28. 5. 1939 v Praze
Pedagog, kapelník lázeňského orchestru, skladatel taneční a pochodové hudby, písní a chrámových skladeb.
Díla: Pochod Jína, Pochod vítězný, Bělohradské vzpomínky.
Josef Emanuel Snirch - stavitel železnic
nar. 25. 12. 1802 v Sobotce, zemřel v červenci 1877 v Praze
Technik a stavitel železnic. Vlastenec, účastník Slovanského sjezdu v Praze roku 1848. Vyznamenán záslužným křížem s korunou.
nar. 2. 1. 1923 v Sobotce, zemřel 2. 8. 2008
RNDr., CSc., entomolog, parazitolog, stati v odborném tisku. Kulturní pracovník, badatel, zasloužil se o rozvoj acarologie - zkoumání roztočů, byla mu udělena stříbrná plaketa G. J. Mendela.
nar. 22. 1. 1898 v Sobotce, zemřel 12. 1. 1978 v Praze
Houslista, člen České filharmonie, člen Ondříčkova kvarteta.
nar. 1894 v Lužanech, zemřel r. 1973
Dirigent, houslista a rozhlasový redaktor.
nar. 21. 4. 1931 v Písku, zemřel 7. 2 .1993 v Praze
Malíř, ilustrátor, autor animovaných filmů. Autor známého Večerníčka. Ilustroval řadu Čtvrtkových knih, např. Rumcaje, Manku a Cipíska, které jsou situovány do Jičína.
Josef Ladislav Turnovský - dramatik
nar. 9. 2. 1938 v Sobotce, zemřel 8. 2. 1901 v Praze
Neúspěšný herec, ujal se Tylových dětí, pečoval o Tylovu literární pozůstalost. Novinář, dramatik, překladatel.
Díla: Kresby, Paměti starého vlastence, Z potulného života hereckého.
nar. 14.2.1878 v Nové Pace, zemřel 24.11.1942 v Praze
Akademický sochař, profesor Umělecko-průmyslové školy v Praze. Práce v oboru moderního umění.
nar 14.3.1893 v Úlibicích u Jičína, zemřel 11.8.1946 v Praze
Docent bakteriologie, přednosta oddělení pro mikrobiální diagnostiku ve Státním zdravotnickém ústavu v Praze, spolupracoval s americkými zdravotnickými ústavy. Stati z oboru.
Irena Malinská - pracovnice v ženském hnutí
nar. 5. 1. 1892 v Jičíně, zemřela 24. 3. 1968 v Praze
Publikace z oboru.
nar. 14. 4. 1893 v Sobotce, zemřel 19. 12. 1971 v Nové Vsi u Mnichova Hradiště
Položil základy dnešního Krajského archivu, pracoval v jičínském muzeu, publikoval z oboru vlastivědy, věnoval se Jičínsku a Sobotecku.
Díla: Pověsti jičínského kraje, Historická topografie města Jičína.
nar. 30. 12. 1906 v Psinici, zemřel 21. 4. 1978.
Publikoval z oboru vlastivědy, psal cvičebnice pro mateřský jazyk na základní škole – pro mluvnici a pravopis, literaturu, sloh a metodické příručky.
nar. 19.5.1853 v Hořicích v Podkrkonoší, zemřel 6. 8. 1931 v Pardubicích
Hudební skladatel, kapelník a sbormistr. Vystupoval pod krycím jménem Jan Pardubský.
nar. 23. 5. 1843 v Hořicích, zemřel 17.8.1903 v Jaroměři
MUDr., fejetonista, autor cestopisů, překladatel z ruštiny.
Díla: Pět let na Sumatře
nar. 23. 2. 1925 v Oseku u Sobotky, zemřel 28. 5. 1988
Kulturní pracovník, patron zámku Humprecht.
nar. 29. 6. 1913 v Samšině u Sobotky, zemřel 27. 12. 1997 v Jičíně
JUDr., básník, prozaik, psal pod pseudonymem Vladimír Samšínský.
Díla: Milenci slunce a smutku, Sklizeň úsvitu, Nemocní steskem.
Miloslava Hrdličková-Šrámková - úřednice
nar. 11. 9. 1884 v Kostelci u Jičína, zemřela 14. 8. 1958 v Sobotce
Družka Fráni Šrámka, zakladatelka festivalu Šrámkova Sobotka. Postarala se o odkaz F. Šrámka. Publikovala o Fráni Šrámkovi.
Díla: Listy z fronty (1956), Po stopách Fráni Šrámka (1957).
Vlastimil Veselý - vojenský pilot
nar. 20. 9. 1913 v Hořicích, zemřel 12. 12. 2001 v Austrálii
Generálmajor, vojenský pilot, legionář.
Václav Hejn - středoškolský profesor
nar. 26. 9. 1898 v Sobotce, zemřel 18. 12. 1974 tamtéž
Důvěrný přítel Šrámkův, vlastivědný pracovník Sobotecka, správce archivu Fr. Šrámka, spoluzakladatel Šrámkových Sobotek, spisy z oboru.
Václav Peča - kulturní pracovník
nar. 24. 10. 1883 v Sobotce, zemřel 8. 3. 1971 v Praze
JUDr., generální ředitel pojišťovny Slavie. Zakladatel Kruhu rodáků a přátel města Sobotky.
Díla: Paměti
nar. 15. 7. 1862 v Bystré u Poličky, zemřel 19. 12. 1948 v Cerekvici u Hořic
Dendrolog, včelař, publikace a stati z oboru.
nar. 19. 4. 1929 v Nové Pace, zemřel 22. 11. 2001 tamtéž
Po válce po vykonstruovaném procesu vězněn, později rehabilitován, po roce 1989 aktivně se zapojuje do společenských změn.
nar. 21. 4. 1874 v Pecce, zemřel 7. 5.1948
Katolický kněz, děkan a spisovatel, básník.
nar. 5. 4. 1909 v Kopidlně, zemřel 9.11. 1980 v Praze
Docent na katedře kreslení a modelování Stavební fakulty ČVUT v Praze, práce v oboru.
nar. 12. 4. 1909 v Libáni, zemřel 9. 10. 1986 v Lounech
Divadelní ochotník, kulturní pracovník, člen Sokola.
nar. 13. 1. 1845 v Hořicích, zemřel 25. 5. 1909 v Praze
PhDr., docent pedagogiky na universitě v Praze. Práce v oboru pedagogiky a její metodiky, překlady z klasické řečtiny a ruštiny.
nar. 21. 5. 1879 v Nové Pace, zemřela 1958 tamtéž
Sociální pracovnice, malířka, autorka memoárové literatury a básní.
Karel Knaifl - válečný veterán
nar. 17. 5. 1914 v Hořicích v Podkrkonoší, zemřel 24. 7. 1988 v Pardubicích
Letec, plukovník, za války účastník RAF v Británii. Po válce perzekuován, později rehabilitován. Získal řadu medailí.
nar. 6. 10. 1900 v Hořicích, zemřel 14. 5. 1974
Působil v Dolní Nové Vsi u Lázní Bělohradě. Houslista, učitel hudby, kapelník, poštovní doručovatel.
nar. 12. 6. 1916 v Nové Pace, zemřel 18. 6. 1979 v Liberci
Hudební pedagog a kritik. Sbormistr a skladatel. Práce v oboru.
nar. 25. 6. 1914 v Lázních Bělohradě, zemřel v roce 1974
Kapelník bělohradské dechovky.
nar. 23. 7. 1929 v Turnově
Majitel knihkupectví Bohemia Books, zástupce nakladatelství Sixty-Eight Publishers Corp. manželů Škvoreckých, prasynovec Fráni Šrámka, mecenáš sobotecké knihovny.
nar. 14. 8. 1949 v Liberci
Ing., restaurátor nábytku, sochař a loutkař. Založil loutkové divadlo Pedluke Padluke. V současné době působí na Malé Lhotě na Sobotecku.
nar. 16. 8. 1929 v Jičíně
Fyzik se zaměřením na teoretickou meteorologii, práce z oboru.
nar. 13. 1. 1887 v Robousech u Jičína, zemřel 25. 8. 1939 v Příbrami
Regionální pracovník.
Drahomíra Bílková-Kyzivátová - učitelka
nar. 29. 9. 1909 v Sobotce, zemřela 18. 3. 1990 tamtéž
Ředitelka Střední školy dívčí (zbavena funkce v roce 1951), učitelka základní školy, spoluzakladatelka Šrámkoých Sobotek, předsedkyně národního výboru (1957-1964), aktivní kulturní pracovnice, v roce 1968 zbavena všech funkcí.
nar. 5. 1. 1884 v Lázních Bělohradě, zemřel 29. 10. 1914 v Lańcutu (Polsko)
Státní úředník, hudební pedagog. Práce v oboru, publikovány časopisecky.
František Ivan Dvorský - historik
nar. 3. 10. 1839 v Sobotce, zemřel 28. 10. 1907 v Praze
Český historik a spisovatel, ředitel zemského archivu. Spisy z českých dějin.
nar. 6. 12. 1819 v Jičíně, zemřel 16. 1. 1892 v Hradci Králové
Středoškolský profesor, politik, redaktor, pedagogický spisovatel, autor učebnic, prozaik, kulturně vlastivědné spisy, překlady z němčiny, ruštiny, španělštiny, latiny, polštiny, italštiny.
nar. 22. 12. 1914 v Osenici, zemřel 27. 7. 2002 v Olomouci
Prof., MUDr., CSc. - internista, hematolog, chemoterapeut; vysokoškolský pedagog; hudebník. Pracoval na interní klinice v Hradci Králové, v r. 1953 přešel do Olomouce. V r. 1967 se stal profesorem vnitřního lékařství LF UP v Olomouci. Členem výboru Hematologické společnosti. Publikoval témař 100 odborných prací, přednesl přes 60 referátů na konferencích, v rozhlase a televizi nebo v sekcidějin lékařství při Vlastivědné společnosti muzejní v Olomouci. Od r. 1956 členem redakční rady časopisu Vnitřní lékařství.
narodil se 5. 1. 1900 ve Vitiněvsi, zemřel 19. 5. 1992 v Hradci Králové
Pedagog, kronikář Hradce Králové, regionální vlastivědný autor a publicista. Po absolvování jičínského ústavu učil 24 let na Novobydžovsku a Nechanicku. Po r. 1945 se přestěhoval do Hradce Králové. V březnu 1960 byl MěNV jmenován kronikářem Hradce Králové, městskou kroniku vedl až do r. 1990.
Díla: Umění v Hradci Králové
Emanuel Jindřich Popera - legionář, spisovatel
narodil se 7. 1. 1895 v Kopidlně, zemřel 24. 1. 1964 v Palma de Mallorca (Španělsko)
Čs. legionář v Rusku. Básník, spisovatel pro děti a překladatel. S čs. legiemi prošel Rusko a Sibiř, kde zůstal až do r. 1920 jako spojovací důstojník amerického generálního konzulátu ve Vladivostoku. Po návratu do Prahy byl 2 roky ve službách čs. ministerstva zahraničních věcí. Pak se stal ředitelem lodní společnosti United States Lines, nejprve v Praze a po útěku do exilu v r. 1948 v New Yorku. Od r. 1939, kdy začal publikovat své literární práce, vydal 11 sbírek veršů.
Díla: Věnce (Stockholm 1955), Zamčené dveře (Hamburg 1961), This and that (New York 1962)
František Matějovic Vetešník - národní buditel
narodil se 1. 11. 1784 v Jizerním Vtelně u Mladé Boleslavi, zemřel 19. 1. 1850 v Sobotce
Kněz, národní buditel, rusofil, milovník knih, překladatel z ruštiny, polštiny, němčiny, francouzštiny, psal básně, časopisecké články. Byl vysvěcen r. 1818, byl kaplanem na různých místech diecéze, stal se pak farářem v Dolním Bousově, Markvarticích a od r. 1838 v Sobotce. Byl rusofilem s marnou důvěrou a nadějí na pomoc z východu. Spolupracoval pilně na Jungmannově Slovníku. Scházel se s buditeli v okolí. Během svého působení v Markvarticích založil ve škole pozoruhodnou knihovnu. V Sobotce vznikla knihovna o 1718 svazcích. Knihovna byla umístěna v kostelní věži a Vetešník tu často trávil celé dny.
narodil se 29. 10. 1893 v Jičíně, zemřel 12. 2. 1990 tamtéž
Kulturní a veřejný činitel, amatérský koncertní a operní pěvec, vystupoval i v náročných hlavních rolích oper. Byl iniciátorem vzniku hudební školy v Jičíně. Jeho zásluhou vyšla knižně korespondence jeho matky Marie Volfové s Jar. Vrchlickým pod názvem Má nejdražší přítelkyně. Osobními vzpomínkami a dokumentárními materiály přispíval často do místního i celostátního tisku.
narodil se 19. 2. 1790 v Miletíně, zemřel 29. 7. 1882 tamtéž
Hudebník, znamenitý varhaník a kapelník proslulé miletínské kapely. K jeho žákům patřil i jeho synovec K. J. Erben. Jeho skladby komorní, taneční i chrámové hudby byly zničeny při požáru městečka r. 1848.
narodil se 20. 2. 1910 v Jičíněvsi, zemřel 29. 6. 1990 v Českém Krumlově
Absolvoval lesnickou fakultu při ČVUT Praha v r. 1937. Při základní vojenské službě pomáhal při opevňování hranic ve východních Čechách, po demobilizaci v r. 1938 pracoval jako lesní adjunkt na panství Thurn-Taxisů ve Skutči, Novém Bydžově. Za války se aktivně zúčastnil odboje ve východních Čechách. Po osvobození byl lesním správcem na schwarzenberském panství na Českokrumlovsku. Od r. 1949-59 byl zaměstnanec Státních lesů v Hradci Králové. V letech 1959-70 pracoval na podnikovém ředitelství vojenských lesů a statků. Publikoval práce o bezpečnosti při práci v lese, také řadu článků v odborném tisku.
narodil se 9. 4. 1844 v Dětenicích, zemřel 25. 2. 1920 v Mnichově Hradišti
Vlastenecký pracovník a hudebník. Působil 30 let v Litomyšli (1871-1901), kde byl ředitelem kůru, varhaníkem, nakladatelem hudebních děl a sbormistrem zpěváckého spolku Vlastimil. Patřil k našim nejpokrokovějším učitelům. Bohatá skladatelská činnost. Autor instruktivních pomůcek výuky hry na různé nástroje.
Z díla: Praktická škola na housle, Učebnice houslová, Škola zpěvu.
narodil se 17. 4. 1837 v Lázních Bělohrad, zemřel 7. 4. 1890 tamtéž
Starosta Bělohradu (1873-1890), zemský poslanec (1883-1890), vlastenec. Syn sedláře. V Jilemnici se učil kupcem, po vyučení pracoval jako kupecký příručí v několika velkých obchodech (Liberec). Zřídil si vlastní kupecký obchod. Byl členem všech vlasteneckých spolků v Bělohradě a okolí. Předseda Občanské záložny. Podporoval lázeňství, založil školu (1875). Pracoval v okresním zastupitelstvu v Nové Pace (náměstkem starosty). Čestný člen Hospodářsko-průmyslové jednoty okresu Hořického. Čestný měšťan Bělohradu za zásluhy zvolen 1890.
Antonín Vojtěch Sakař - učitel
narodil se 23. 4. 1835 v Borotíně u Tábora, zemřel 22. 1. 1920 v Sobotce.
Etnograf, národopisný sběratel, osvětový pracovník, regionální vlastivědný autor, jeden z hlavních zakladatelů soboteckého muzea. Ředitel tehdejší obecné dívčí školy v Sobotce. Hlavní organizátor krajinské národopisné výstavy v Sobotce, která se konala ve školní budově 26.8.1894. Zaměřil se na založení muzea. Muzejní společnost v Sobotce byla založena koncem r. 1909.
narodil se 9. 8. 1874, zemřel 28. 4. 1945 v Sobotce
Fotograf, lékárník. Jeden z průkopníků amatérské fotografie. V prvních letech 20. století působil v Rychnově nad Kněžnou, od r. 1902 převzal lékárnu v Sobotce a jeho zájem o fotografování se postupně ztrácí. Je autorem mnoha zajímavých dokumentárních fotografií. Je také autorem pamětí.
Aktualizace: 27. 4. 2010, © Knihovna Václava Čtvrtka v Jičíně, 2009 | webmaster, Prohlášení o přístupnosti
